Štěpán Čábelka: 13 špinavých triků fact-checkerů

Fact-checkeři mají čím dál tím větší vliv. Kéž by tento vliv odpovídal jejich objektivitě a nestrannosti. Ve skutečnosti fact-checkeři používají mnoho špinavých triků, které stojí za to znát.

Úvod

Vliv fact-checkerů—česky ověřovačů faktů—roste. Od května 2020 pomáhá tuzemský Demagog Facebooku nálepkovat tzv. nepravdivá nebo zavádějící tvrzení. Přidal se tak k české pobočce francouzské agentury AFP působící pod brandem NaPravouMíru, která na Facebooku „čistí nesmysly“ už od února 2020. Ke spolku NELEŽ, který chce odříznout „toxické“ weby od příjmů z reklam, se k 11.6.2021 připojilo už přes 100 korporací. Kupříkladu Česká spořitelna, HBO, Komerční banka, T-Mobile nebo nedávný Kaufland. Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo v říjnu 2020 smlouvu s profesionálními lovci dezinformací, společností Semantic Visions, která jim slíbila pomoci proti poplašným zvěstem spojeným s Covidem. V březnu Semantic Visions spolupráci s ministerstvem ukončily (stát prý nemá o jejich kvalitní služby zájem…), teď si pro změnu zkoušejí namluvit přímo A.Babiše. Anonymní, zato činorodá partička Čeští elfové se propracovala až do ČT24 a bije na poplach proti záplavě dezinformací dehonestujících Piráty a Stan.

Také deníky a rozhlas mají fact-checkery v rostoucí oblibě, viz např. zdezde nebo zde. A aby toho nebylo málo, v Praze má vzniknout jedno z osmi evropských center pro výzkum dezinformací. Necháme se překvapit, jak takový výzkum bude vypadat…

Občas, nicméně, padne kosa na kámen. V posledních týdnech se proti zařazení na blacklist „toxických“ webů spolkem NELEŽ velmi důrazně vymezily Parlamentní listy (zdezde a zde). EuroZprávy spolek NELEŽ rovnou zažalovaly za poškození dobré pověsti. Známá je též aféra kolem bývalého prezidenta Václava Klause, který byl ze šíření dezinformací o Covidu veřejně nařčen v prosinci 2020 a který neváhal napsat přímo tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Janovi Blatnému.

Ale to jsou spíše výjimky. Většina práce fact-checkerů se odehrává v příšeří, mimo přímý dohled a bez znatelnějšího odporu nařčených osob, odborníků na komunikaci i většiny veřejnosti. Hodnocení fact-checkerů se prostě automaticky bere za profesionální a důvěryhodné. A dál se na něm staví. Zprávy fact-checkery označené jako hoaxy, fake news nebo dezinformace jsou — zejména mainstreamovými médii — považovány za jednou provždy vyvrácené. Když se taková zpráva často opakuje, média mluví se dezinformačním narativu (např. zde) nebo dokonce konspiraci (např. zde). No a weby, které mají takových prověřených a onálepkovaných zpráv více, jsou rovnou bez dalšího považovány za nedůvěryhodné, dezinformační, konspirační nebo prokremelské (optikou nepřemýšlející veřejnosti je to jedno a totéž). Počítám, že i ti, kteří v životě nečetli nic z Aeronetu, nemají žádných pochyb, že jde o web hluboce dezinformační a Rusům až na dřeň zaprodaný.

Totálního vrcholu ve stigmatizaci alternativních médií dosáhla Semantic Visions, která údajné dezinformátory označuje rovnou za šiřitele nenávisti. Jako by každá nepřesná informace musela být zákonitě nenávistná…

Ale kdo vlastně kontroluje fact-checkery? A jak kvalitní jejich práce ve skutečnosti je? To je otázka za pět set. A přitom otázka kardinální důležitosti.

Kdyby fact-checkerství bylo privátní hobby několika málo svérázných jedinců, o nic by nešlo. Ale v okamžiku, kdy se z jejich hodnocení stává oficiální rating pravdivosti, využívaný jak sociálními sítěmi, tak státním aparátem k dehonestaci názorových oponentů, přestává legrace. Když se k nim přidají korporace, začíná jít do tuhého. A když takový Youtube nebo Twitter na základně hodnocení fact-checkerů přistoupí k čím dál tím populárnějšímu deplatformingu, je to pro vyhoštěné, kteří na sociálních sítích nezřídka existenčně závisí, v podstatě likvidační. Aliance pro rodinu, která už je jen krůček od úplného zablokování na Facebooku, by mohla vyprávět.

Plošný vzestup fact-checkingu je záležitostí až několika posledních let, doba na jeho kritické posouzení je tedy velmi krátká. Navíc je fact-checking brán s tak přesvědčivou samozřejmostí, že kritické studie fact-checkingu v podstatě neexistují (kdo by je také dělal, když z absolventů humanitních fakult se fact-checkeři ve velkém rekrutují).

Podařilo se mi dohledat pouze jediný článek alespoň aspirující na vyvážený pohled na téma fact-checkingu. Článek uvádí několik případů, kdy rádoby kritické a objektivní zhodnocení např. Trumpových výroků, bylo ve skutečnosti silně ovlivněno politickou orientací hodnotitelů. Fact-checking v reálném světě — na rozdíl od modelového světa laboratoří sociálních vědců – je totiž činností umolousanou a zaujatou. Je to proto, že reálné zprávy často nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé, ale prostě subjektivní. Nejvíce to platí ve světě politiky. Tam se ukazuje, že osobní předpojatost hodnotitelů ovlivňuje nejen to, za jak pravdivou tu kterou zprávu nebo výrok politika považují, ale také — a vlastně primárně — samotný výběr zpráv nebo výroků, které jsou hodnoceny. Fakt-checkeři nejsou neomylné stroje, pohybující se ve společenském vakuu, ale chybující lidské bytosti, se svými vlastními stíny, předsudky a nedokonalostmi.

Autoři článku apelují na média, aby opustila předstírání, že fack-checking je objektivní a neutrální záležitostí. Zároveň doporučují zajímavou myšlenku tzv. adversiálního fact-checkingu, kdy jednu a tutéž zprávu posuzují dva arbitři různé ideové orientace. A kdy jsou závěry obou arbitrů zveřejněny najednou, aby čtenáři mohli kriticky posoudit přesvědčivost argumentace obou stran.

Jenže tahle myšlenka, jakkoliv přitažlivá, je v praxi těžko realizovatelná. Možná by to ještě šlo v případě dvou redakčních kolegů opačného politického smýšlení, kteří by kriticky vybírali a hodnotili výroky našich čelních politiků. Ale obecně? Umíte si představit, že by se k jednomu stolu družně sesedli třeba Jan Cemper z Manipulátorů a šéf z Aeronetu, říkající si „Vedoucí kolotoče“? Nebo třeba i podstatně méně kontroverzní MUDr. Ivan David z Nové republiky a Čeští Elfové?

Nemyslím si, že bychom se v tohle ohledu dočkali nějaké změny k lepšímu; ty příkopy, které jsou vykopány mezi „šiřiteli“ a „lovci“ dezinformací, jsou už příliš hluboké. O to důležitější je, abychom my všichni začali fact-checking brát takový jaký je: jako subjektivní hodnocení několika málo svérázných jedinců, kterým mravenčí rozpitvávání údajných dezinformací dává smysl. A kteří často mají pravdu nebo aspoň část pravdy, ale rozhodně ji nemají vždy. A kteří si sakra dobře rozmýšlí, co vlastně podrobí svým nemilosrdným rozborům. A kteří ani náhodou nejsou neomylní a někdy přímo manipulují a zavádějí.

Abychom prohlédli, kdy mají fact-checkeři pravdu a kdy už nás manipulují, hodí se znát jejich triky. A právě o tom je tento článek. Níže následují příklady oblíbených triků fact-checkerů, posbírané povětšinou z Čech a nedávné doby (citace jsou z důvodu úspory místa zkráceny). Příznivci kritického myšlení možná s úžasem zjistí, že fact-checkeři, kterým média (implicitně) přisuzují vysoký argumentační standard, nejdou pro nějaký ten faul daleko a často míří vyloženě pod pás.

Špinavé triky fact-checkerů

Trik č. 1: Zataj, co vlastně hodnotíš

Zdroj: Analýza e-mailu ředitelům a zřizovatelům škol ohledně roušek (Kulový blesk)

Údajná dezinformace

Iniciativu Kulový blesk vede nám dobře známá tvář české dezinformační scény David Formánek. Spolu s ním pak Radek Pech. Jejich současnou aktivitou je bombardování ředitelů a zřizovatelů škol ohledně údajné škodlivosti roušek. Jak psal náš web, tato snaha se nesetkává příliš s pochopením ani u zřizovatelů škol, ani u rodičů. Jsou ovšem výjimky jako například Waldorfská škola v Semilech, kde musel být i ředitel školy odvolán. Řetězový e-mail analyzují Čeští Elfové.

Komentář

Nevím jak vám, ale mě vysloveně vadí, když se někdo vrhne do kritiky jakéhosi řetězového emailu, ale ani se nenamáhá ho uvést (ať už přímo nebo formou odkazu). Jak může čtenář vůbec vědět, že celý ten povyk je kvůli něčemu reálnému? Že uvedené citace nejsou podvržené nebo vytržené ze souvislostí? Že páni fact-checkeři neútočí na příslovečného neexistujícího „slaměného panáka“?

Až se vtírá myšlenka, že se slovutní páni fact-checkeři obávají, že by si čtenář mohl udělat jiný názor, než ten jejich.

Trik č. 2: Vydávej svůj názor za fakta

Zdroj: Vrbětice, Antonín Baudyš a „Unikátní snímky muničního skladu ve Vrběticích ukazují děj těsně před explozí“

Údajná dezinformace

Takhle by to zkušený ruský agent neudělal… Vybuchlý první sklad č.16 ve Vrběticích z pohledu hasičů, kteří na místo přijeli 20 minut před výbuchem, který budovu totálně zdemoloval. Takhle vypadá odstřel budovy zkušeným agentem-pyrotechnikem z Ruska? Z této fotografie je evidentní, že požár předcházející totální detonaci má cca 4 ohniska podle sloupců z dýmu (označeny šipkou A.) Z hořících míst na komunikaci před skladem (označeno šipkou D) a hořícího něčeho (označeno C) u otevřených vrat je evidentní, že buď došlo k zapálení něčeho kapalného a hořlavého před skladem s municí (kdo by to zapaloval u munice, že?), anebo se jedná o hořící části, které z budovy mohly vylétnout po částečné detonaci….

Reakce fact-checkerů

Fakta: Ve skutečnosti je „horní končetina pyrotechnika nebo hasiče otvírajícího vrata“ nějaký předmět, tentýž, který je na tomto snímku vidět zřetelně v horní části (zakroužkováno). Podle mého názoru jde o nějaký polétavý kus, který byl výrazně blíž okénku vozu, z kterého bylo foceno, než je vzdálenější sklad. Případně jde o předmět nebo odlesk přímo na skle. Odpovídá tomu i jiná velikost pixelů tohoto objektu.

Komentář

No budiž. Možná má dotyčný anonymní pan fact-checker pravdu. Možná je dokonce jeho domněnka pravděpodobnější, než výklad pana Baudyše. Ale ani náhodou to nejsou fakta, je to pouhý protinázor. Fakta v tomto případě neznáme, zná je jen autor inkriminovaných fotografií. Vydávat svůj názor za fakta je neetické a svědčí minimálně o provozní slepotě, spíše ale o výrazně přefouknutém egu. Fact-checking by přeci neměl být souboj osobních názorů, ale střízlivá argumentace tím, co je nezpochybnitelné, ověřitelné a konsenzuální.

Trik č. 3: Rozporuj malicherný detail

Zdroj: Řetězový email: Nejsme suverénní zemí

Údajná dezinformace

V České republice dramaticky roste počet zákonů, které regulují občanům život. Kdybych zůstal u školství, řeknu, že před dvaceti lety jsme neměli žádný školský zákon (a učili jsme), dnes máme asi 300 stran Školského zákona, zákon o pedagogických pracovnících a další a na ně navazující desítky vyhlášek a podzákonných norem (metodické pokyny a tak). A takhle je to u všeho. To je samo o sobě špatně. Přináší to nepřehlednost a složitost. Ničí to svobodné aktivity jednotlivců, firem i škol.

Václav Klaus ml.

Reakce fact-checkerů

Aktuální školský zákon (č.561/2004 Sb.) vytištěný běžným fontem zabere méně jak polovinu VK udávaného množství stran (konkrétně 140 stran). To si každý může ověřit zde.

Komentář

No, dobře, tak se Václav Klaus ml. spletl. Přijde vám to jako zásadní pochybení hodné pranýřování? Mně tedy rozhodně ne. Možná Václav Klaus ml. prostě viděl ten zákon vytištěný velkým fontem nebo tloušťku vytištěného fasciklu špatně odhadl. To je opravdu tak kruciální, jestli má školský zákon 140 nebo 300 stran? Není. Abych parafrázoval profesora Jordana Petersona „je-li to nad 100 stránek, pak to jako argument bohatě stačí“ (on říká, jestli v SSSR zemřelo více než 10 milionů lidí, tak už není tak důležité, jestli to bylo 20 nebo 60 milionů).

Není náhodou daleko důležitější, jestli —jak moudře upozorňuje Václav Klaus ml.— takhle rozsáhlý zákon nepodvazuje vlastní svobodnou iniciativu škol? To co nám páni fact-checkeři předvádí, nezlobte se, není fact-checking; to je bazírování na zcela nepodstatných maličkostech.

Trik č. 4: Když někdo šťourá do detailů, vytkni mu to

Zdroj: Vrbětice, Antonín Baudyš a „Unikátní snímky muničního skladu ve Vrběticích ukazují děj těsně před explozí“

Údajná dezinformace

Viz Trik č.2.

Reakce fact-checkerů

Tvůrce tohoto řetězového mailu se zaměřuje na pochybné detaily a pomíjí základní problém, že se na našem území v době těsně před výbuchem pohybovali příslušníci GRU, kteří byli vybaveni falešnými pasy. Šlo o Alexandra Petrova (ve skutečnosti Dr. Alexandr Jevgeňjevič Miškin) a Ruslana Boširova (ve skutečnosti plukovník GRU Anatolij Vladimirovič Čepiga).

Komentář

Ale no tak. Najednou nejsou detaily důležité? Zatímco u všech ostatních analyzovaných dezinformací důležité jsou (viz Trik č.3, Trik č.5 atd.) je třeba je s úporností kvalifikovaného patologa pitvat až na dřeň? Chtělo by se říct, slovutní fact-checkeři:„to je nečestné a nesportovní“!

Trik č. 5: Posuzuješ-li zdroje, buď papežštější než papež

Zdroj: Analýza e-mailu ředitelům a zřizovatelům škol ohledně roušek (Kulový blesk)

Údajná dezinformace

Publikovaná studie ohledně škodlivosti roušek: http://www.kulovy-blesk.cz/wp-content/uploads/2021/04/ijerph-18-04344.pdf

„Dlouhodobé nošení roušek je zdraví škodlivé! Autoři studie důrazně doporučují lékařům, aby dbali na svou přísahu a velkoryse nás osvobodili.“

Reakce fact-checkerů

Přiložená studie byla publikována po velmi krátkém recenzním řízení u vydavatele MDPI, u kterého v minulosti bylo zaznamenáno několik kontroverzí ohledně publikačního procesu a byl na nějakou dobu na seznamu predátorských časopisů. V rámci metodiky si studie sama vybrala do zahrnutí pouze studie, které hlásily nežádoucí účinky, tudíž výsledek může být tímto ovlivněn. Pro srovnání, jiné odkazovaná review v článku žádnou změnu při nošení roušek nezaznamenala.

Komentář

Když se nějaká dezinformace odvolává na peer-reviewed studii v odborném časopise, je třeba vytáhnout těžší argumentační kalibr. Např. najít mouchy na studii samotné nebo znevěrohodnit dotyčný časopis.

Jenže citovaná studie uvádí hned v abstraktu následující: „Do současnosti neexistuje systematický průzkum negativních dopadů, které mohou způsobovat roušky. Cílem této studie je dohledat, zkompilovat, otestovat a zhodnotit vědecky prokázané vedlejší efekty nošení roušek“. Tedy to, že si studie vybrala jen články pojednávající o negativních efektech roušek, není opomenutí, ale legitimní výzkumný záměr. Když chci dokázat existenci nějakého jevu, nebudu přeci studovat články, které nic neodhalily. To se rozumí samo sebou, ne? Navíc jde o metastudii analyzující celkem 1226 zdrojů, takže její závěry jsou vysoce robustní.

Pokud jde o vydavatele MDPI, dle Wikipedie publikuje 287 odborných časopisů. 71 z těchto časopisů má definovaný tzv. impakt faktor (což je jistou známkou kvality) a jsou začleněny do databáze Science Citation Index Expanded. Ano, na wikipedii je zmíněno asi 5 kontroverzních článků tohoto vydavatele z let 2011-2019. Vzhledem k celkovému objemu publikovaných článků (tisíce až desetitisíce za 8 let) jde o naprosto zanedbatelný počet.

Člověku se chce říci: páni fact-checkeři, kde zůstala vaše objektivita? Proč se najednou metastudie v peer-reviewed časopise nehodí do krámu? Snad proto, že jde o open-access časopis, otevřený široké veřejnosti, který je trnem v oku časopisům zavedeným, za jejichž předplatné se musí královsky platit? A který je tedy pod palbou ne vždy zasloužené kritiky?

Trik č. 6: vydávej volnou interpretaci za doslovnou citaci, a tu rozporuj

Zdroj: Řetězový e-mail vs. analytický rozbor encykliky Fratelli Tutti

Údajná dezinformace

„Papež František říká, že migranti by měli mít stejné výhody jako domorodí Evropané:
„Nikdo nemůže zůstat znevýhodněn, bez ohledu na to, kde se narodil <…> Hranice států tomu nemohou zabránit. Stejně jako je nepřijatelné, aby člověk měl méně práv, protože je ženou, je rovněž nepřijatelné, aby místo narození nebo bydliště samo o sobě vedlo k menším příležitostem pro důstojný život a rozvoj.

To znamená, že nezáleží na tom, zda pracujete nebo ne, přesto můžete použít to, co vydělal někdo jiný. Těmito slovy papež František výslovně vyzývá migranty, aby si vzali to, co potřebují, bez ohledu na vlastnictví…

Reakce fact-checkerů

Ne, není pravda, že papež „výslovně vyzývá migranty, aby si vzali to, co potřebují, bez ohledu na vlastnictví“. Nic takového v textu encykliky vůbec není.

Komentář

Originální text kritizované encykliky lze nalézt zde (páni fact-checkeři ho opět pro jistotu neuvádějí). Pro posouzení toho, co papež řekl, jsou relevantní články 121 a 122:

121: Nikdo nemůže zůstat znevýhodněn z důvodu svého místa narození, nebo dokonce kvůli privilegiím požívaným těmi, kteří se narodili v zemích, kde je více příležitostí. Hranice individuálních států tomu nemůžou stát v cestě. Stejně jako je neakceptovatelné, aby měl někdo menší práva, protože je ženou, je neakceptovatelné i to, aby pouhopouhé místo narození nebo pobytu vedlo k menším šancím na rozvinutý a důstojný život.

122: [Ekonomický] rozvoj nesmí cílit na hromadění majetku několika málo jedinci, ale musí zajistit lidská práva: práva osobní i sociální, ekonomická i politická, počítaje v to práva národů a jejich členů. Právo jedněch na svobodné podnikání nebo tržní svoboda nesmí být nadřazeno právům národů a důstojnosti chudých, ani ohledům na životní prostředí. Neboť „když něco učiníme naším vlastnictvím, je to jen pro to, abychom to mohli rozdat pro blaho všech“.

Nechávám na posouzení čtenářů, jestli je možné text encykliky interpretovat tak, že papež „výslovně vyzývá migranty, aby si vzali to, co potřebují, bez ohledu na vlastnictví“. Je triviální pravdou, že toto slovní spojení v textu encykliky není. V tomto smyslu je slovo „výslovně“ užité autorem kritizovaného emailu zavádějící. Ale jinak myslím, že je ta interpretace validní, i když poněkud extrémní. Když někomu, kdo je chudý a narodil se v Africe, řeknu, že má zcela stejná práva jako já, pak ho svým způsobem vyzývám, aby uplatňoval legitimní nárok na mé bohatství. Když řeknu totéž zkráceně: tak ho „vyzývám“, aby si to moje „vzal“. To je prostě názor: někdo to v encyklice vidí, jiný ne. O některých dílech se literární vědci přou desítky let, co jimi básník chtěl říct. Stejně se lze přít o encykliku.

Tak to je pro dnešek všechno, pokračovat budeme příště…

Štěpán Čábelka https://www.ac24.cz/blog/stepan-cabelka-13-spinavych-triku-fact-checkeru-cast-1/

Trik č. 7: vylož si nadsázku doslova a pak ji popři

Zdroj: Řetězový e-mail vs. analytický rozbor encykliky Fratelli Tutti

Údajná dezinformace

„Ano, dnes migranti neničí mečem „opevněná města“. To ale není ani nutné. Dnes se demografická válka vede jinou zbraní. Nejjasněji to vyjádřil zesnulý palestinský vůdce Jásir Arafat: „Nejlepší zbraní Palestinců je lůno arabské ženy.“ Děloha, která nese mnoho dětí. Vzhledem k rychlému poklesu stoupenců křesťanství v Evropě, lze říci, že na celém evropském kontinentu bude vládnout islám.“

Reakce fact-checkerů

Toto tvrzení neodpovídá demografické realitě. Podle odhadu Pew Research Center je prognóza nárůstu počtu muslimů muslimů v celé populaci v případě nulové imigrace pro rok 2050 7,4 procenta, střední odhad je 11, 2 procenta a nejvyšší 14 procent. …

U evropské ženy – nemuslimky se v období 2015-2020 čekala porodnost průměrně 1,6 dítěte na matku, zatímco evropské muslimky mají 2,6 dětí. Podle celkové míry porodnosti Pew Research Center pro roky 2015-2020 je míra porodnosti nemuslimského obyvatelstva Francie 1,9, zatímco jedna muslimka porodí v průměru 2,9 dítěte. Z 11,31 milionu obyvatel Belgie je pouze 7,6 % muslimů s mírou plodnosti 2,6. Podle zprávy Pew Research Center je budoucí příliv uprchlíků jedním z určujících faktorů náboženského složení obyvatelstva v Německu. Podle stávajících prognóz bude v roce 2050 podíl muslimů v Německu činit v průměru 10,8 %ve scénáři nulové, střední a vysoké migrace. Ve scénáři vysoké migrace je nejvyšší hodnota 19,7 %. Ve scénáři nulové migrace bude podle Pew Research Center podíl muslimů v Německu v roce 2050 činit 8,7 %.

Z dat je patrné, že muslimky nemuslimské matky „nepřerodí“ a „lůno arabské ženy“ nezpůsobí, že „na celém evropském kontinentu bude vládnout islám“.

Komentář

Je jistě fajn znát tvrdá fakta: Evropanky mají porodnost 1,6-1,9 dítěte na matku, zatímco muslimky 2,6-2,9. Zkuste si, páni fact-checkeři namodelovat exponenciální trendy, ten rozdíl je hrůzostrašný. A když bude podíl muslimů v r.2050 činit 11%, pak to sice nebude většina, ale bude to dost na to, aby se celá Evropa dostala na pokraj občanské války (Francie je v současnosti na 8,8% a občanská válka je na spadnutí). Také je, pochopitelně, nutno vzít do úvahy, že 11% v celé zemi může vе velkých městech znamenat 30-40%. Tvrzení „že na celém evropském kontinentu bude vládnout islám“ je tvrzení metaforické, říká se mu hyperbola (nadsázka). Ale realitu vystihuje velmi přesně.

Trik č. 8: odpověz na něco úplně jiného

Zdroj: ANALÝZA DEZINFORMACE: Sputnik “unikátní technologii dvouvektorového lidského adenoviru a 4,5 dolaru za dávku

Údajná dezinformace

Vakcína používá unikátní technologii dvouvektorového lidského adenoviru, kterou na celém světě pro covid-19 nemá nikdo jiný. Vektory jsou šlechtěné viry, neschopné reprodukce, které nesou genetický materiál koronaviru. Technologie používá dva vektory adenoviru, Ad5 a Ad26, pro první a druhou injekci. Tato technologie pomáhá překonat stávající imunitu vůči adenovirům. Rusko mělo výhodu – pro covid-19 modifikovalo existující dvouvektorové vakcíny platformy vytvořené v roce 2015 pro horečku ebola. Ta prošla všemi fázemi klinického testování a byla použita pro vítězství nad epidemií eboly v Africe v roce 2017.

Reakce fact-checkerů

To, že Rusko použilo vakcínu ještě předtím, než byly k dispozici výsledky rozhodující třetí fáze studie, je jednoznačně v rozporu s lékařskou praxí. Rusko samo si způsobilo problémy tím, že kolem Sputniku V spustilo lživou propagandu: „Už loni v listopadu prokremelská média falešně tvrdila, že ‚EU zahájila jednání‘ s ruským výrobcem vakcíny. Nyní, o čtyři měsíce později, tvrdí, že přezkoumání Sputniku V bylo »odloženo o měsíce«, když ve skutečnosti agentura poskytovala vědecké poradenství a pokyny vývojářům vakcíny. Prokremelští aktéři se tak snaží dodat důvěryhodnost svým tvrzením o politických ‚útocích‘ proti ruské vakcíně. Přesně tento názor vyjádřila arabská stanice ruské RT před několika týdny, když tvrdila, že ‚zpoždění EMA při schvalování Sputniku V je politicky motivované‘, ačkoli v té době výrobce Sputniku V ani nepodal žádost o jeho registraci.‘

Komentář

No, nic proti této odpovědi, je věcná a plná ověřitelných faktů. Snad jen to, že takřka nic z těchto faktů se nevztahuje k původnímu tvrzení o dvou adenovirech. Tato odpověď je tedy naprosto irelevantní.

Trik č. 9: nafoukni chatrný protiargument

Zdroj: LEŽ TÝDNE: Evropská unie bere Česku suverenitu

Údajná dezinformace

… mýtus o tom, kterak zlá EU krade Česku suverenitu a diktuje zákony. Hlavní kritika mířící na Smlouvu o Ústavě pro Evropu mířila na její délku a nepřehlednost, což vyniklo zejména v porovnávaní například s Ústavou Spojených států amerických. EU kritizovali titíž lidé, kteří zároveň tvrdili, že Unie bere členským zemím suverenitu. Jak je to ve skutečnosti?

Reakce fact-checkerů

Členské země jsou v EU suverénními entitami, z nichž každá z nich má právo veta. … jak nám může diktovat, když máme právo veta? Z toho jasně vyplývá, že nám EU nemůže nic “diktovat”, proto také platí, že nám EU nebere naši suverenitu.

Právo veta nadále platí v těchto oblastech:

  • společná zahraniční a bezpečnostní politika (s výjimkou některých jasně vymezených případů, jež vyžadují kvalifikovanou většinu, například jmenování zvláštních zástupců),
  • občanství (udělení nových práv občanům EU),
  • členství v EU,
  • harmonizace vnitrostátních právních předpisů týkajících se nepřímých daní,
  • finance EU (vlastní zdroje, víceletý finanční rámec),
  • některá ustanovení v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (evropský žalobce, rodinné právo, operativní policejní spolupráce atd.),
  • harmonizace vnitrostátních právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany.

Komentář

No já vám nevím, ale i bez jakéhokoliv dalšího zkoumání je jasné, že pokud platí právo veta JEN v těchto několika málo partikulárních oblastech, pak jím argumentovat na podporu naší suverenity je nesmírně chatrné. A co všechny další oblasti, kde nás mohou větší země EU bez problémů přehlasovat? Co školství, genderová politika, organizovaný boj proti dezinformacím, domácí násilí, právo nosit zbraň, zelená politika? Je toho bezpočet. Pochopte páni fact-checkeři, já jsem ochoten uznat argument, že třeba i v těchto jiných oblastech, kde právo veta neplatí, jsme suverenitu úplně neztratili. Ale aspoň se, velmi prosím, namáhejte tento argument rozpracovat a předložit!

Trik č. 10: napadni autora

Zdroj: ANALÝZA DEZINFORMACE: “Věda o smrti – americké vojenské biologické laboratoře obklíčily svět”

Údajná dezinformace

Dr. Francis Boyle, prohlásil, že asi 13 tisíc vědců ve 400 laboratořích (200 na území USA) v USA a v zahraničí se zabývá tvorbou nových kmenů vojenských zabijáckých mikrobů (offensive killer germs) odolných vůči vakcínám.

Podle slov Boyleho „americké univerzity už dlouho a rády ochotně dovolují Pentagonu a CIA přetvářet své výzkumné programy… ve vědu o smrti“. Jako příklad uvedl skupinu doktora Jošihira Kawaoky z Wisconsinské univerzity, která dokázala zvýšit toxičnost viru chřipky 200krát. Podle Boyleho jsou Pentagon a CIA „připraveny, chtějí a mohou začít biologickou válku, až se to bude hodit jejich zájmům… Mají anthrax superzbrojní kvality (super-weapons-grade anthrax), který už použily proti nám (proti Američanům. -Red.) v říjnu r. 2001….

Reakce fact-checkerů

Přestože se jedná o profesora mezinárodního práva a aktivistu občanských práv, i bez vzdělání z virologie je některými kruhy doktor Francis Boyle vydáván za experta na bioterorismus. Boyle pracoval mimo jiné v Bosně a Hercegovině, v Amnesty International a také jako poradce Palestine Liberal Organisation. V roce 1989 se skutečně podílel na návrhu Zákona proti biologickému terorismus (BWATA), který byl přijat americkým kongresem a podepsán prezidentem G.H.W. Bushem. Boyle je dlouhodobým kritikem Israele a zahraniční politiky USA. Jeho tvrzení zahrnují, že izraelská rozvědka byla zapojena do bombardování Světového obchodního centra v roce 1993; že SARS, prasečí chřipka a ebola byly geneticky modifikovány; a virus západního Nilu a lymská borelióza unikly z americké biologické laboratoře. Tvrdil také, že zakladatel Microsoftu Bill Gates se „podílel“ na šíření viru Zika….“.

Komentář

No to je super, že víme, co všechno profesor Boyle kde a kdy tvrdil (mimochodem, kdo ví jak to bylo… vytrhnout něco z kontextu a zveličit to není až tak těžké). Ale jak se to, pěkně prosím, vztahuje k jeho výrokům o laboratořích na Ukrajině, které očerňováním jeho osoby, tzv. vyvracíte? Není náhodou ad hominem argument jedním ze známých argumentačních faulů, rutinně vyučovaných v kurzech rétoriky?

Trik č. 11: důkaz kruhem

Zdroj: ANALÝZA DEZINFORMACE: “Věda o smrti – americké vojenské biologické laboratoře obklíčily svět”

Údajná dezinformace

7. dubna Nikolaj Patrušev, tajemník ruské Rady bezpečnosti, v rozhovoru pro deník „Kommersant“ upozornil na skutečnost, podle které po celém světě přibývají v hojném počtu nové biologické laboratoře pod kontrolou USA. A v podstatě také u hranic Ruska a ČLR. Následujícího dne, 8. dubna, oficiální představitel Ministerstva zahraničí ČLR, Zhao Lijian, řekl: „Americká vláda musí mezinárodnímu společenství předložit podrobné informace o experimentech, které uskutečňuje v amerických vojenských biologických laboratořích na Ukrajině a ve Fort Detricku… Spojené státy zbudovaly 16 biologických laboratoří jen na Ukrajině. Proč USA zakládá takové množství laboratoří po celém světě a čím se tam zabývají…?

Reakce fact-checkerů

Rozhovor s tajemníkem ruské Rady bezpečnosti Nikolajevem Patruševem v ruském deníku Kommerssant pokrývá celé spektrum ruského pohledu na geopolitiku, počínaje Ukrajinou a Donbasem až po tvrzení o COVID-19 a obsahuje celou řadu nepodložených tvrzení. Podobně tvrzení Zhao Lijilana v deníku Tass.ru je součástí často šířené dezinformace o amerických vojenských laboratořích v různých zemích (factcheck Bulletin.org, APnews.com) a na Ukrajině, která již byla vyvrácena (web EUvsDisinfo.eu).

Komentář

Odkazování se na jiné zdroje, které údajnou dezinformaci už vyvrátily, je trik velmi prohnaný. Kdo by takové odkazy dále zkoumal, že? Když si ovšem dáme tu práci, zjistíme, že uvedený odkaz na web EUvsDisinfo uvádí jen několik málo dost chatrných argumentů (viz Trik č.12), a pak se odkazuje dále. Odkazy vedou další tzv. vyvrácení v podstatě identických dezinformací na stejném serveru. A ty odkazy obsahují zase další odkazy. Celkem jsem takových vzájemně propletených odkazů na již „vyvrácené“ dezinformace objevil, podržte se, 108! Např. zdezde nebo zde. Ovšem podrobný průzkum ukazuje, že základní argumenty jsou ve všech těchto případech stejné. A, upřímně, stejně chatrné. Nejde tedy o vyvrácení nezávislá, opřená o různorodou argumentaci, ale o opakování jedněch a týchž argumentů ad nauseum. Prostě když budeš stokrát opakovat, že jsi něco vyvrátil, a že jsi to udělal už včera, předevčírem, minulý měsíc a před rokem, třeba ti to i někdo uvěří…

Trik č. 12: ber oficiální prohlášení jako nezvratný důkaz

Zdroj: Dezinformace: od r.2004 bylo na Ukrajině vybudováno 15 vysoce nebezpečných biologických laboratoří

Údajná dezinformace

Po Oranžové revoluci v r.2004 bylo na Ukrajině vybudováno 15 vysoce nebezpečných biologických laboratoří, údajně za účelem studia nových infekčních nemocí, a to pod kontrolou a za peníze americké agentury DTRA.

Reakce fact-checkerů

….Americká ambasáda na Ukrajině opakovaně popřela vybudování vojenských biologických laboratoří na Ukrajině…

Komentář

No, zkusme na chvíli připustit, že Američané skutečně vybudovali pod hlavičkou DTRA na Ukrajině vojenské laboratoře a provádějí v nich armádní výzkum nebezpečných patogenů. Jak si myslíte, páni fact-checkeři, že by v takovém případě reagovala americká ambasáda na Ukrajině? Přiznala by to veřejně a bez obalu? No jistě že ne! Zatloukala by a zatloukala. Stejně tak, jako Američané zatloukali praví stav věcí ve Vietnamu, Afgánistánu, Iránu nebo Guatemale.

Jinými slovy, to, že Americká ambasáda něco pochybného a podezřelého popře, neznamená vůbec ale vůbec nic.

Trik č. 13: věř bezmezně vědě

Zdroj: Vakcína proti Covidu nečiní očkované nebezpečnými pro ostatní lidi

Údajná dezinformace

Sociální média šíří zprávy, že lidé očkovaní proti Covid-19 představují zdravotní riziko pro ty, kdo očkováni nebyli. Příčinou je „šíření“ (sheddding) spike proteinu.

Reakce fact-checkerů

Jamie Scott, emeritní profesorka zdravotnické vědy na Simon Fraser University však tvrdí, že žádný důkaz o šíření spike proteinu neexistuje. „Ve skutečnosti je to naprosto nemožné. Všechny vakcíny způsobují, že buňky produkují pouze spike protein a žádnou jinou část viru. Neexistuje tudíž žádná možnost, jak by se mohl virus prostřednictvím vakcíny šířit,” řekla vědkyně AFP v e-mailu.

Dasantila Golemi-Kotra, mikrobioložka působící na York University v Torontu, AFP prostřednictvím e-mailu sdělila, že „žádný spike protein se po očkování nešíří.” Jedná se prý o „pokřivenou vědu”, protože „i kdyby se spike protein mohl šířit, což nemůže, nebyl by schopen nikoho nakazit.”

Vědkyně dodala: „Proteiny jsou velmi reaktivní a nestabilní molekuly, které nevydrží dlouho samy o sobě. Při trávení je protein zničen v žaludku enzymy a nízkou pH, a pokud je přítomen v těle či pronikne do úst, očí či nosu, je velmi pravděpodobné, že bude stráven enzymy přítomnými v buňkách těchto orgánů.”

Komentář

MRNA vakcína proti Covidu je první svého druhu. Na to, abychom prozkoumali, jak izolovaný spike protein působí, kde v těle se kumuluje, kolik ho tělo po očkování vyrobí, jak rychle se rozkládá a zdali přeci jen není možné, že je obsažen v potu, dechových parách nebo moči, prostě zatím nebylo dost času. Všichni citovaní vědci si určitě za svým názorem stojí, ale jako ve všem, věda jde rychle kupředu. Už se vynořují studie, dokazující, že

Nic z toho v tuhle chvíli není přesvědčivým důkazem sheddingu. Ale je to dost na to, abychom tuhle hypotézu nejen nezavrhovali, ale seriózně zkoumali. Dosáhnout konsensu ve vědě může trvat desítky let. Když jsme na počátku zkoumání něčeho zcela nového, izolované názory několika málo vědců nic moc neznamenají. Vzpomeňme lorda Kelvina, který považoval v r.1895 létání strojů těžších než vzduch za zhola nemožné, a kterého o deset let později bratři Wrightové vyvedli z omylu. Nebo Francouzskou akademii věd, která se shodla na tom, že „kameny z nebe padat nemůžou“. Vyvozovat přesvědčivě z názoru několika vědců, že něco není možné, svědčí minimálně o tom, že autoři ještě nepochopili, že svět není černobílý a cesta k poznání často vede alejí omylů.

Závěr

Pokud někdo bere fact-checking za paušálně důvěryhodný a fact-checkery za výkvět objektivity, doufám, že ho moje příklady alespoň trochu zviklaly. Ve skutečnosti se fact-checkeři nestydí použít v boji proti „dezinformacím“ špinavé triky, které si často v ničem nezadají se způsoby těch, proti kterým bijí na poplach.

Realita je úplně jiná než obraz, který nám tak usilovně vnucují média. Není to tak, že na jedné straně stojí morálně zkažení, intelektuálně zaostalí a zlovolní šiřitele dezinformací, a na druhé straně výkvět profesionálních mediálních analytiků produkující věcnou, objektivní a neprůstřelnými fakty vyztuženou oponenturu. Mnohem spíše se nám rýsuje obrázek, v němž dvě názorově vyhraněné strany bojují stejnými, mnohdy korektními ale mnohdy i nevybíravými metodami, za nadvládu nad informačním polem. „Dezinformátoři“ se pokoušejí co nejrychleji publikovat kde jaký drb odporující oficiálním narativům. Fact-checkeři zase v rychlosti pitvají kde jakou novinku, která odporuje jejich vidění světa a vidění světa jejich chlebodárců.

„Dezinformátoři“ v této informační válce tahají za výrazně kratší konec: nepodporují je masmédia, nemají za sebou bohaté sponzory, banují je sociální sítě, každé jejich slovo pitvá armáda fact-checkerů. To fact-checkeři si užívají nesrovnatelného pohodlíčka: podporují je nadnárodní organizace, nadbíhají jim sociální sítě, poklonkují jim média a koketuje s nimi stát. Je jasné, že znevýhodněná strana se v takovém souboji názorů bude hrát tvrdě a vytáhne často cokoliv, i čistě vybájené fake-news. Je to pochopitelné a reagovat na tuto situaci se teprve učíme. Samozvaní, amatérsky kvalifikovaní, mladí, nezkušení a tudíž ve finále propagandu šířící fact-checkeři ale rozhodně rozumným řešením nejsou.

Ale mnohem důležitější, než řešit, která strana má vlastně pravdu, je bojovat za udržení relativně svobodného prostředí, kde se takovýto argumentační souboj může odehrávat. Připusťme, že „dezinformátoři“ mají pravdu jen v 10%. Jenže těhle 10% je lopotně vyhrabaných z bahnitých mělčin okrajové vědy a ze zarostlých rybníčků obskurních médií, kde publikují zavržení profíci i amatérští nadšenci. Chceme jako společnost o těhle 10% аlternativních názorů přijít? Jakýkoliv šéf moderní firmy vám řekne, že „samorosti“—lidi co mají neotřelé názory a nebojí se je říct nahlas— jsou občas hotový poklad. A stojí za to je v týmu mít a třeba je i královsky platit.

Takže co z toho vyplývá pro nás každého osobně? Neberme fact-checkery jako svatý grál, berme je jako další příležitost naučit se rozlišovat a třídit zrno od plev. Pokud jsem k tomu cíli dnešním článkem napomohl, pak splnil svůj účel.

PS:

Poznámka na okraj. Při řešerši „špinavých triků“ jsem si také udělal obrázek o tom, jak fér naši fact-checkeři jsou. Na mém soukromém žebříčku stojí poměrně vysoko NaPravouMíru; je na nich vidět, že za nimi stojí zahraniční silná mediální skupina. Následují se značným odstupem Manipulatori.cz Jana Cempera. Ovšem úplné manipulační bahno představují Čeští elfové. Jejich rádoby „analýzy“ jsou prošpikované argumentačními fauly doslova na každém kroku a živočišně z nich sálá potřeba „nachytat“ protistranu na doslova čemkoliv. Radím každému, aby se od nich držel co nejdál.

Štěpán Čábelka https://www.ac24.cz/blog/stepan-cabelka-13-spinavych-triku-fact-checkeru-cast-2/

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

Create your website with WordPress.com
Začíname
%d blogerom sa páči toto: