Design a site like this with WordPress.com
Začíname

Filozofi sú rasisti

Možno je to naozaj šťastie, že medzi sebou stále ešte máme amerických domorodcov, na ktorých múdrosť sa môžeme spoľahnúť. Podľa toho, ako sa to v poslednom čase vyvíja, to vyzerá, že zostanú poslední, ktorých myslenie nebude zakázané. Hovorí totiž z miesta nepoznamenaného cenzúrou, ktorá dnes ovplyvňuje takmer všetko.

Že by mohlo ísť o vymazanie takmer celej západnej filozofie, som si prvýkrát uvedomil, keď som sa raz pri prednáške na americkej univerzite len tak mimochodom zmienil o Immanuelovi Kantovi a kategorickom imperatíve. Mal to byť iba príklad, aké ťažké môže byť niekedy filozofické uvažovanie. Po prednáške sa jeden študent prihlásil, aby sa ma spýtal, či si uvedomujem, že Kant použil slovo na „N” (neger). Celkom ma to vtedy zmiatlo. Žeby existovalo v nemčine jeho doby? Nejako sa mi to nezdalo. Možno sa používal ekvivalent anglického negro, ale iste nie slangové nigger. Zmätene som vyjadril svoje pochybnosti, v duchu som totiž zápasil s obsahom tej otázky a neuvedomil som si, že s filozofiou vôbec nesúvisí. Zrazu sa mi v hlave rozbresklo. Ak Kant použil nadávku na černochov, tak vypadne z osnov a študenti ho nebudú musieť študovať. Aká úľava zbaviť sa celých týždňov úmorného úsilia porozumieť Kritike čistého rozumu alebo zápasiť s Metafyzikou mravov. Stačí nálepka rasistu a obtiažneho filozofa máme z krku.

Ako som neskôr zistil, Kant skutočne použil niektoré termíny bežne používané v Prusku osemnásteho storočia, ktoré sa dnes na progresívnych univerzitách Západu nepovoľujú. V decembri 2020 jeden akademik na univerzite vo Warwicku, Andrew Cooper, Kanta odsúdil „za otrasný rasistický slovník v esejách o prírode a za možnú podporu otrokárstva”. Univerzita po konzultácii s komisiou pre rovnosť rozhodla, že sa Kantove výroky budú odteraz „dávať za príklad podliehaniu rasizmu”. [1]

Kant nie je sám. Odsudok filozofov západnej tradície sa v poslednej dobe týka všetkých velikánov počnúc starovekými Grékmi. Napríklad v roku 2018 obvinil denník Washington Post Aristotela z „otcovstva vedeckého rasizmu”. Na záver svojej kritiky nazval gréckeho mysliteľa „praotcom rasových teoretikov” a ešte to celé okorenil temnou poznámkou („stojí za zmienku”), že Charles Murray (spoluautor preslávenej kontroverznej knihy The Bell Curve) ho považuje za svojho obľúbeného filozofa. Kanta možno teda odsúdiť aj za obyčajnú citáciu textov jeho súčasníkov a Aristotela určíme rovno na likvidáciu, pretože ho niekto nám nesympatický po dvoch a pol tisíc rokoch obdivuje. Čo s tým narobíme, keď niekto neznalý staroveku chce považovať Aristotelovu „taxonómiu vylučujúcu niektorých ľudí z občianskeho života” za rasizmus? Naozaj šokujúce zistenie v knihe zo štvrtého storočia pred Kristom. Slávneho gréckeho filozofa je možné považovať za spojencov americkej skupiny šovinistických extrémistov „alt-right” a ich „mrazivého” objatia „západnej civilizácie”. [2]

Židovsko-kresťanská náboženská tradícia je pilierom západného sveta rovnako ako aténska a rímska filozofia staroveku. Úsilie čo najviac potlačiť západnú civilizáciu vyžaduje obe tradície čiže starých Grékov i kresťanov a židov napádať a odmietať. Aristotela a Bibliu treba zlikvidovať, a tak niet divu, že sa útoky na ne neustále opakujú.

V posledných rokoch sa však objavila nová ofenzíva proti tradícii európskeho myslenia – útok na osvietenstvo. Toto intelektuálne hnutie z osemnásteho storočia má veľkú zásluhu na enormnom kroku vpred vo vývoji ľudstva, poskytlo totiž filozofické zdôvodnenie tolerancie i občianskych práv a tiež sa zaslúžilo o konečnú odluku cirkvi a štátu. Význam osvietenských mysliteľov uznávali ešte nedávno ľudia bez ohľadu na svoju politickú príslušnosť. Aj taký obhajca komunistických zločinov, akým bol anglický historik Eric Hobsbawm, v ľavicovej revue New Left Review v roku 1994 varoval pred odmietaním osvietenstva, ako by išlo o nejaké „sprisahanie mŕtvych bielych mužov v parochni, obhajcov západného imperializmu”. Hobsbawm chápal, že osvietenstvo napriek niektorým svojim tienistým stránkam poskytuje „jediný univerzálny základ na vytvorenie znášanlivej spoločnosti kdekoľvek na svete”. [3] Od tej doby, čo sa sám stal mŕtvym bielym mužom, už vie, aké to je. Dnes už by sa žiadna významnejšia postava medzinárodnej ľavice neodvážila osvietenstvo obhajovať. Ľavica stratila všetku úctu k zásadám racionálneho myslenia a rozum nahradila živelným potešením z obrazoborectva západných ikon.

Progresivisti sa usilujú znesláviť a zlikvidovať každého veľkého filozofa osvietenstva. Po mnohých útokoch na sochu Voltaira pred budovou Francúzskej akadémie ju postriekanú červenou farbou parížske úrady v júni 2020 odstránili. Pri tejto príležitosti obvinili veľkého filozofa francúzskeho osvietenstva z investície do Francúzskej východoindickej spoločnosti. Kritici tiež upozornili na jeho rasistickú poznámku o Afričanoch v Listoch Amabedových z roku 1769. Jeden objavil priamu súvislosť medzi Voltairovými komentármi v rozhovoroch s pruským kráľom Fridrichom Veľkým a plánmi Tretej ríše Adolfa Hitlera. Nabila Ramdaniová v časopise Foreign Policy uštipačne vyhlásila, že Voltaire „nešíril osvetu, ale hlboké temno”. [4] Rovnako ako ona aj ostatní ohovárači úplne ignorujú jeho tvrdý odsudok otroctva, najmä v satirickej novele Candide. A tak má byť na smetisko dejín vyhodené aj slávne Pojednanie o tolerancii z roku 1763 a jeho úsilie o znášanlivú spoločnosť má prísť navnivoč.

Rovnako ako vo Francúzsku napádajú Voltaira, tak aj v Británii sa pod paľbou zúrivých útokov ocitajú slávne osobnosti osvietenstva. John Locke možno vlastnil akcie spoločnosti spojené s obchodom s otrokmi – preto má byť jeho slávny List o tolerancii (1689) príkladom pokrytectva a z veľkého humanistu vinník. Stále rovnaká metóda: buď sa nájdu nevhodné investície do otrokárskych spoločností, alebo niekto dôkladne prečeše spisy inkriminovaných osobností, aby našiel nejakú vetu, ktorá presne nezodpovedá morálke súčasného sveta, ktorú títo ľudia pomáhali vytvoriť.

Možno sa osvietenskí myslitelia mali zaoberať pálčivými otázkami, ktoré nás dnes toľko zamestnávajú, ale nemalo by nás prekvapiť, že sa venovali problémom svojej doby. Voltaire napríklad útočil predovšetkým na cirkev a duchovenstvo. Hume vynakladal svoju duševnú energiu (tak ako vtedy mnoho mysliteľov) na problém, ako oslobodiť spoločnosť od korupcie a povier. Kant sa zaoberal hľadaním morálneho poriadku a filozofickými zásadami univerzálnej etiky. Mohli snáď osvietencovi venovať viac času dianiu na kontinentoch, ktoré nikdy nenavštívili? Možno. Mali sa snáď rozbehnúť do sveta, aby preskúmali práva neznámych národov? To je otázka. Požiadavka trochu prehnaná a určite dosť trúfalá. Dokonca ani dnešní bojovníci za spravodlivosť ako americká televízna moderátorka Joy Reidová sa nevyjadrujú ku každej krivde na svete.

Poznámky
[1] Craig Simpson: „Immanuel Kant’s ,Racism’ Will Be Taught Alongside His Philosophy po Demand z študentov”, Daily Telegraph, December 19, 2020.

[2] Matthew A. Sears: „Aristotle, Father of Scientific Racism”, Washington Post, April 6, 2018.

[3] Eric Hobsbawm: „Barbarizmus: A User’s Guide”, New Left Review 206 (July – August 1994), s. 44 – 54.

[4] Nabila Ramdani: „Voltaire Spread Darkness, Not Enlightenment. France Should Stop Worshipping Him”, Foreign Policy, August 31, 2020.

(Úryvok z knihy Douglasa Murraya Na Západe zúri vojna, ktorá vyšla v roku 2022 v nakladateľstve Leda.) http://voltaire.netkosice.sk/index2.html

„Ruská nevyprovokovaná agresívna vojna“

Viete, čo je najväčšie klamstvo uplynulého roka? Miliónkrát verklíkované propagandistickými „pešiakmi“ amerického ministerstva zahraničia, hoci preto neprestalo byť klamstvom (Goebbels, hor v pekle!)…

Ide o frázu „Russia’s unprovoked war of aggression“ (niekedy aj „unjustified“, čo je tiež lož).

„Ruská nevyprovokovaná agresívna vojna“ a ešte aj „bezdôvodná“.

Google nám prezradí, že táto fráza bola v angličtine zopakovaná v rôznych zdrojoch 567.000-krát, čo naznačuje, že tieto propagandistické drísty sa tvrdo pretláčali. Takže, goebbelsčatá, musíte pracovať dôslednejšie, opatrnejšie.

Začnime s „bezdôvodná“.

Hneď ako bol ohlásený začiatok špeciálnej vojenskej operácie, ako zdôvodnenie ruskí predstavitelia predložili OSN Článok 51 Charty OSN, ktorý dostatočne podrobne popisuje právo na ozbrojenú sebaobranu.

Citujem zdroj: „Ak dôjde k ozbrojenému útoku proti členom Organizácie Spojených národov, nijaké ustanovenie tejto Charty neprekáža prirodzenému právu na individuálnu alebo kolektívnu sebaobranu, kým Bezpečnostná rada neurobí potrebné opatrenia na ochranu medzinárodného mieru a bezpečnosti. Opatrenia urobené členmi organizácie pri vykonávaní tohto práva sebaobrany oznámia ihneď Bezpečnostnej rade a nijako sa nedotýkajú tejto Charty určenej právomoci a zodpovednosti Bezpečnostnej rady podnikať v každom okamihu akcie, aké sú potrebné na udržanie a obnovenie medzinárodného mieru a bezpečnosti.“

— Príkladom takejto sebaobrany sú kroky štátov, ktoré poskytli pomoc Kuvajtu potom, ako naň Irak v roku 1990 zaútočil. Bezpečnostná rada OSN vo viacerých svojich rozhodnutiach uznala právo na kolektívnu sebaobranu každému štátu, ktorý pomáha Kuvajtu v jeho spravodlivej vojne. Ruská federácia používa vojenskú silu len pri výkone individuálnej alebo kolektívnej sebaobrany v prípade ozbrojeného útoku na ňu a jej občanov, na jej územie, na ozbrojené sily alebo iné vojská a na svojich spojencov.

Vysvetľujem pre alternatívne nadaných „čubatých“: OSN umožnila každému zasiahnuť do vojny v Kuvajte. Dokonca aj štátom, ktoré s Kuvajtom nemali vojenské spojenectvá ani zmluvy o vzájomnej pomoci. Toto sa nazýva „kolektívna obrana“. A Rusko oficiálne uznalo DĽR a LĽR (bez ohľadu na to, do akej hystérie to banderovských nacistov privádza) a uzavrelo s nimi oficiálnu zmluvu o priateľstve a ochrane.

Pre porovnanie (pre obzvlášť hlúpych debilov, ktorí melú o tom, že „nikto L/DĽR neuznal“), existuje precedens pre Kosovo. Tam sa skutočne neuznaný separatistický región pokúšal odtrhnúť od Juhoslávie a Spojené štáty americké a ich spojenci zasiahli a zbombardovali celú krajinu kobercovým bombardovaním.

Napriek tomu, že v tom čase Kosovo nikto neuznával a nemalo žiadne zmluvy o priateľstve a vzájomnej pomoci – ani so Spojenými štátmi, ani s Európou. Takže to bola čistá americká agresia proti suverénnemu štátu.

Pritom v Kosove neboli žiadne referendá o nezávislosti (a v L/DĽR boli dve – jedno o odtrhnutí od Ukrajiny, druhé o pripojení k Rusku), takže na akých právnych základoch ho washingtonskí marazmatici považujú za „štát“ – je absolútne nejasné .

Mimochodom, neexistuje jediné súdne rozhodnutie alebo uznesenie, ktoré by hovorilo o tom, že „Rusko nesprávne vykladá článok 51 Charty OSN“.

Takže, goebbelsčatá, môžete okamžite hodiť svoje „bezdôvodné“ do koša.

Teraz k zvyšným bodom — takže „nevyprovokované“.

V Doneckej oblasti od večera 18. februára 2022 do večera 20. februára 2022 zaznamenala SMM OBSE 2158 porušení prímeria vrátane 1100 výbuchov.

V Luganskej oblasti od večera 19. februára do večera 20. februára zaznamenala SMM OBSE 1073 porušení prímeria vrátane 926 výbuchov.

Do 23. februára sa situácia ešte viac vyhrotila, delostrelectvo Ozbrojených síl Ukrajiny posielalo na Doneck niekoľko tisíc úderov denne.

Ak TOTO „nie je provokácia“, potom v Pearl Harbor tiež nič nebolo a Spojené štáty spustili nevyprovokovanú vojenskú agresiu proti mierumilovnému Japonsku.

Tak ako, visí vám gamba, pindosi?

Takže „nevyprovokované“ tiež zjavne letí do rovnakého koša ako „bezdôvodné“.

No a agresorom je v tomto prípade Ukrajina. A Rusko, ktoré prišlo na pomoc svojim spojencom v LĽR a DĽR, je v defenzíve.

Navyše sa to ani nedá nazvať „ukrajinskou agresiou proti L/DĽR“. Pretože Ukrajina ako subjekt po 22. 2. 2014 neexistuje.

Spojené štáty (a ich spojenci — Nemecko, Francúzsko a Poľsko) zaútočili na Ukrajinu a zorganizovali tam ozbrojený štátny prevrat. Potom Spojené štáty prostredníctvom svojho bábkového nacistického proxy režimu v Kyjeve zaútočili na L/DĽR.

Preto je správne nazývať tieto bojové akcie „nevyprovokovaná a bezdôvodná agresia USA (proti Ukrajine a L/DĽR)“. Navyše je celkom legálne (po Juhoslávii, Iraku, Afganistane a Líbyi) pridať aj „ďalšia“.

Takže — „US unprovoked and unjustified war of aggression“. https://sk.news-front.info/2023/01/02/najvacsie-klamstvo-roka/

Dvacet pět pravidel dezinformování

„Knowledge protects, ignorance endangers“ neboli, volně přeloženo, pokud máme vědomosti (ty které míří na co nejobjektivnější pohled na svět, pro které je třeba vynakládat hodně úsili a trápit šedou kůru mozkovou) tak nás ochrání. Ale další důležitá věc je, že pokud tyto nabyté vědomosti neaplikujeme v praxi, stanou se jen snůšku informací a dat, která jsou nám v konečném důsledku k ničemu.

V článku Twenty-Five Ways To Suppress Truth – Must Read Survival Guide od Michaela Sweeneyho jsou shrnuty důležité body a postupy, jak rozpoznat metody a postupy dezinformátorů. V našem světě lží, dezinformačních kampaní a konspirací je to velmi šikovná věc.

Článek samotný je velmi dlouhý a proto nejde o úplný překlad. Část, která byla doslovně přeložena je dle mého mínění ta nejdůležitější a jedná se přímo o popis dvaceti pěti způsobů, jak potlačovat šíření pravdy. U zbylých dvou částí, úvodu a konečné části (osm znaků dezinformátora), jde v podstatě o shrnutí obsahu. Z těchto dvou částí je přeložena převážná část, jen byly vypuštěny některé detaily. Nicméně některé pasáže jsou přímým překladem a jsou v uvozovkách.

Po nezbytném upřesnění tedy pojďme k samotnému článku:

„Silné a věruhodné obvinění, že došlo ke spáchání kriminálních činů ve vysokých kruzích, může vést buďto k pádu nebo velkým škodám pro vládu, náboženství nebo korporaci.

Tam, kde jde víc než jen o zločin, o konspiraci nebo konspiraci zaměřenou na ututlání zločinu, bude pokaždé vedena dezinformační kampaň, jejíž účelem je zaměřit se na ty, kteří usilují odkrýt a odhalit buď pravdu a/nebo konspiraci.

Jestliže skupiny, které tuto činnost provozují, postrádají efektivní možnost jak zaútočit nebo se bránit fakty, potom dochází k uplatnění propagandistických technik k potlačení pravdy.”

V tomto článku jsou uvedeny různé druhy taktik, které dezinformátoři používají. Čím více kategorií někdo splní, tím je pravděpodobnější, že se jedná o profesionálního dezinformátora plnícího danou agendu.

Lidé mohou být koupeni, může jim být vyhrožováno, nebo mohou být vydíráni aby poskytli dezinformace, tudíž i ‚ti dobří‘ mohou být v mnoha případech mezi podezřelými.

Úspěch těchto taktik obecně závisí na spolupracujících a servilních médiích, opozici která je jen předstíraná, a naivní a vystrašené a otupělé veřejnosti.

Pozor na to čemu a komu věříte.“

Je dobré znát různé druhy technik, které jsou používány při potlačování pravdy a způsoby, jakým mohou být tyto techniky použity. Pamatujte, že většina informací v informačním věku je nepravdivá.

Racionální člověk který hledá pravdu, vyhodnotí po sobě jdoucí řadu důkazů a dojde k závěru, zda jsou spoje mezi nimi pevné a přesvědčivé, nebo zda jsou naopak slabé a je třeba dodat více informací, nebo zda některé spoje nedrží pohromadě což zruší platnost argumentu. Ne vždy je to však tak jednoznačné, například v případech, kdy již existují souběžné spoje, nebo pokud je možné podobné spoje odhalit, nebo pokud určitý spoj byl jen podpůrný a ne klíčový.

Hra se hraje tak, že se mluví o bodech, které buď posílí nebo naruší – nejlépe do bodu zlomu – tyto zmiňovaná spoje.

„Úkolem dezinformátora je zasahovat do tohoto vyhodnocování… alespoň do té míry, aby si lidé mysleli, že spoje jsou slabé, nebo přerušené, i když tomu tak ve skutečnosti není, nebo i navrhují alternativní řešení, které vede pryč od pravdy.”

Někdy je pouhé zpomalení, nebo znesnadnění procesu s pomocí těchto taktik druhem výtězství, neboť zvedá úroveň apatie, která s postupem času a řečněním přichází, neboť lidi přestane bavit chodit v kruhu nekonečných diskuzí.

Co se zdá být pravdou téměř v každém případě je, že pokud nelze rozbít spoje důkazů – na základě faktů – pro dané řešení, potom pravda vyhrála. Pokud dojde k narušení spoje, je třeba vytvořit nový jinak je závěr neplatný.

Být autorem nebo zastáncem neplatného řešení, nebo spojení, není důvoden ke studu, pokud však k tomu došlo v poctivosti, při procesu hledání pravdy. Pochopitelně se stává, že se jedinec může emotivně upnout na část daného bodu, ale ve skutečnosti je jedno, kdo vyhraje dokud jde o pravdu.

Dezinformátoři se ale snaží zapojit emoce a trestat selhání (skutečné či domnělé) a skrz zastrašování se budou snažit zabránit další diskuzi.“

Dezinformátor a jeho operátoři musí hledat způsob, jak zabránit racionálnímu a kompletnímu vyšetření jakýchkoliv souvislostí, které by je usvědčily. Je třeba lhát a klamat, protože pravda sama o sobě málokdy neuspěje.

Profesionální lháři, např. členové zpravodajských agentur a profesionální zločinci, většinou používají nástroje, které jsou velmi dobře definované a pozorovatelné. Nicméně, běžný člověk o nich neví a proto je proti podobným zbraním bezmocný a je jednoduše uveden v omyl. Dokonce ani lidé v médiích nebo v oblastech vymáhání práva nejsou obecně vycvičeni, aby rozeznávali tyto věci. Pouze dezinformační profesionálové většinou rozumějí pravidlům hry.

„Cílem dezinformačních agentů je zabránit diskuzi o souvislostech a to v souvislosti důkazů, které nelze přetrhnout, a ve stejnou dobu klamem a lží vybrat ty spoje, které se zdají být slabšími než ve skutečnosti jsou, a vytvořit tak iluzi přerušení, nebo ještě lépe rozptylovat ty, kteří tyto souvislosti zkoumají pomocí např. zpochybnění integrity toho kdo předkládá důkazy.”

Je důležité pochopit, že fakt zůstává faktem, bez ohledu na zdroj. A pravda je pravdou, bez ohledu na její zdroj.

[pozn. Například pochybující člověk se zeptá: Jak můžete používat zprávy z masových médií, když tvrdíte že jsou cenzurované?” I když je pravda, že zprávy jsou cenzurované, mnoho věcí přesto proklouzne, neboť sami reportéři netuší co vlastně říkají. Když je následně jejich reportáž viděna v kontextu, poslouží jako součást důkazu. Většinou se spoléhá na to, že průmerný divák si podobných nesrovnalostí nevšimne, má krátkou paměť, natož aby se pídil sám po informacích a souvislostech]

V případě, že je někdo podezřelý z toho, že má opravdový důvod lhát, je potřeba pro vyloučení jeho svědectví pouze skutečný důkaz, že samo svědectví JE lež,.“ Pokud by se svědectví známého lháře neopíralo o žádná fakta, nebylo by věrohodné, ale pokud je výpověď podložena ověřitelnými, nebo jnak věruhodnými fakty, potom nezáleží na tom, kdo předkládá důkazy, nebo jaké jsou jejich motivy, či zda v minulosti lhali, nebo zda mají důvod lhát v tomto případě – samotná fakta, nebo spoje, mají být a měli by být jednotlivě označeny za platné nebo neplatné, a jejich role v celé záležitosti bude jen podpůrná.

„Ve veřejných fórech, jako jsou například dopisy editorovi novin nebo v internetových diskuzních a informačních skupinách, hrají dezinformátoři velmi důležitou roli.“

Hlavním cílem diskuzí a diskutujících v těchto fórech je snaha jednotlivců, aby se ostatní zapojili na základě své vlastní určité pozice, svých názorů nebo řešení – většinou se jedná o názory v ranné fázi vývoje. Je tedy předložen názor a hledají se další informace, data, fakta a komentáře ostatních, které buď potvrdí nebo vyvrátí tento názor.

Důvodem využítí podobných médií je naděje, že se podaří nashromáždit více dat pro lepší formulování názorů. V případech, kdy jde o kritické názory vůči vládě nebo mocným zájmovým skupinám (obzvlášť pokud je předmětem jejich kriminalita), má dezinformátor další roli – zastavit začínající diskuzi a sdílení informací. Dále se postarají o to, aby se autor názoru, spolu s kterýmkoliv stoupencem, stal nevěrohodným. Toto je velmi užitečné v počáteční fázi procesu v případě, kdyby v budoucnosti mělo dojít ke střetu následkem počátečního úspěchu představitele těchto informací.

Často je možné identifikovat dezinformátora při práci díky volání po vyšším standardu než je pro podobnou diskuzi, nebo samotný kontext třeba”. Bude požadovat, aby ti co předkládají argumenty, doložili důkazy na úrovni odborné znalosti profesora, profesionálního badatele nebo investigativního spisovatele. Budou tvrdit, že vše co nesplňuje podobná kritéria znamená, že se diskuze stane bezvýznamnou nebo nedostatečnou a každý kdo s tim nesouhlasí, je očividně pitomcem – a většinou to bude řečeno přesně tímto způsobem.

Proto až budete pročítat podobné diskuze, hlavně v případě internetových, zpravodajských skupin nebo fór, si sami pro sebe rozhodněte, kdy jde o racionální argument a kdy o dezinformaci, psychologickou bojovou operaci, nebo podvádění. Je v pořádku obvinit ty co nemají racionální argumenty. Ti, kteří se buď snaží vás záměrně svést z cesty, nebo ti kdo jednoduše nevědí o čem mluví, většinou utíkají pokud jsou odhaleni a nebo zmlknou. (Jsou ale i případy, kdy agenti pracují v týmech, což znamená, že když je obviníte z toho, že se nedrží faktů, budete to vy, kdo bude napaden a vysmíván, do té doby dokud se nevzdáte).

V tomto článku představujeme dvacet pět metod a osm znaků dezinformátora, které obsahují jednoduché příklady v podobě skutečného případů z komentářů zinternetových skupin, nebo známých historických událostí, spolu s tím jak na ně správně reagovat.

Obviňování by se to nemělo přehánět – je dobré pro opakované provinilce a ty, kteří používají více taktik najednou. Při odpovědích bychom se měli vyhýbat emocionálním pastím nebo tématickým oklikám, ledaže hrozí že by mohli být někteří z pozorovatelů lehce odrazeni a oklamáni. Zvažte uvést citaci celého pravidla, než jen jeho pouhé zmínění.

Dvacet pět pravidel dezinformování

Poznámka: V případě pěti prvních a posledních pravidel (nebo šesti, záleží na situaci) není většinou možné, aby byly použíty běžným dezinformátorem. Tyto postupy jsou zpravidla použity lidmi ve vedení, klíčovými hráči, nebo na úrovni plánování kriminální konspirace, nebo konspirace za účelem zahlazení stop.

1. Neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo. Bez ohledu na to co víte, nemluvte o tom – zejména pokud jste veřejná osoba, komentátor zpráv, atp. Pokud to není ve zprávách, nestalo se to a nikdy se nebudete muset zabývat tímto tématem.

2. Buďte nedůvěřiví a pobouření. V diskuzi se výhýbejte stěžejním bodům a místo toho se zaměřte na vedlejší body, které lze využít ke kritice jinak nedotknutelné skupiny nebo tématu. Tento postup je také známý jako manévr ‚Jak se opovažujete!‘

3. Vytvořte šířitele fám. Diskuzi o hlavních bodech se vyhnete tím, že budete prohlašovat veškerá obvinění, bez ohledu na místo nebo důkazy, za pouhé fámy a nepodložená obvinění. Dále je možné použít mnoha hanlivých frází, které jsou navzájem neslučitelná s pravdou. Tato metoda funguje obzvlášť dobře, pokud je k dispozici spolupracující tisk, neboť jediným způsobem, jak se může veřejnost dozvědět fakta, je pravě jedině skrz ‚diskutabilní fámy‘. Pokud je možné spojit témata s internetem, lze potom tohoto faktu využít pro označení celé záležitosti za ‚nepodloženou fámu‘, kterou začala ‚parta dětí na internetu‘ a celá věc nemá nic společného s fakty.

4. Použití slaměného panáka. (z angl. straw man) Najděte, nebo vytvořte, údajně podstatnou část argumentu vašeho protivníka, kterou budete moci jednoduše zbořit proto, aby jste to byli vy, kdo bude vypadat dobře a naopak váš protivník bude vypadal špatně. Je možné si vymyslet téma o kterém můžete bezpečně tvrdit, že existuje na základě vaší interpretace odpůrce/odpůrcových argumentů/situace, a nebo si vyberte nejslabší část z nejslabšího obvinění. Vyzdvihněte jeho význam a zničte jej způsobem, který bude vypadat tak, že odhaluje nasmyslnost veškerých pravdivých a i smyšlených obvinění, zatímco se ve skutečnosti vyhýbáte dizkusi důležitých témat.

5. Odvěďte pozornost odpůrců pomocí nadávek a zesměšňování. Tento postup je také známý jako primární trik ‚napadnutí posla‘. Spojte odpůrce s neoblíbenými jmény, jako např. ztřeštěnci, pravičáci, liberálové, levice, teroristi, fanoušci konspiračních teorií, radikálové, milice, rasisti, náboženští fanatici, sexuální devianti a tak dále. To odradí ostatní je podporovat, neboť se budou obávat, že budou označeni stejnou nálepkou a vy tudíž nebudete muset čelit důležitým tématům.

6. Udeřit a zmizet. Krátce zaútočte na svého odpůrce, nebo odpůrcovu pozici, v libovolném veřejném fóru a utíkejte pryč před tím, než může být dodána odpověď, nebo odpověď jednoduše ignorujte. Tento postup funguje velmi dobře v prostředí internetu, a v dopisech vydavateli, a všude tam, kde se daji postupně povolat další a další nové totožnosti a to bez potřeby vysvětlovat kritiku nebo způsob uvažování – jednoduše učiňte obvinění nebo jiný druh útoku, potom nikdy neprobírejte příslušné otázky a nikdy neodpovídejte na následné odpovědi, neboť by to podpořilo stanovisko vaše odpůrce.

7. Zpochybnit úmysly. Překroutit nebo zdůraznit jakýkoliv fakt, který může být chápán tak, že protivník je motivován skrytým osobním motivem, nebo je jinak zaujatý. Tímto postupem se vyhnete diskuzi o problémech a donutíte odpůrce, aby se bránil.

8. Odvolávat se na autoritu. Prohlašujte o sobě, že jste autorita, nebo se přidružte k autoritě, představte váš argument s dostatkem ‚žargonu‘ a ‚detailů‘, aby bylo jasné, že jste ‚ten kdo ví‘ a jednoduše trvejte na tom, že to tak není, aniž byste jakkoliv diskutoval o problémech, nebo probíral konkretní důkazy ohledně toho, proč to tak je nebonení, bez jakéhokoliv citování zdrojů.

9. Hrát blbého. Bez ohledu na to, jaké důkazy nebo logické argumenty jsou nabídnuty, vyhýbejte se diskuzi o problémech, mimo zamítání pro nedostatek důvěryhodnosti, nesmyslnosti, nedostatku důkazů, pointy, nebo logiky, nebo že v nic nepodporuje závěr. Vše dobře namíchat pro nelepší účinek.

10. Označit obvinění odpůrce za staré zprávy. Tento postup je odvozený od slaměného panáka – ve většině případů, kdy se jedná o rozsáhlou záležitost, s velkou mírou pozornosti, někdo na začátku vznese obvinění, které může být, nebo již bylo, jednoduše vyřešeno – jde o způsob investice do budnoucnosti pro případ, že by záležitost nešlo snadno potlačit. V případech, kdy lze předpovídat dopředu, zařiďte aby vaše strana připravila situaci slaměného panáka, která bude hned z kraje vyřešena jako součást plánu pro nepředvídatelné události. Pozdější obvinění, a nezáleží na jejich pravdivosti, či zda se jedná o nově odhalené skutečnosti, lze věšinou následně spojit s původním obviněním, což umožní zamítnutí na základě tvrzení, že jde o tu samou věc a není proto nutné se zaměřit na současné obvinění – vše bude o to lepší, pokud odpůrce byl nebo je spojen s původním zdrojem.

11. Zřídit a spoléhat se na nouzové pozice. S pomocí nepodstatné záležitosti, nebo částečných faktů, zvolte ‚nejshůdnější cestu‘ a otevřeně ‚přiznejte‘, že při zpětném ohlédnutí došlo k nějakému neškodnému pochybení – ale trvejte na tom, že vaši odpůrci se chopili této přiležitosti a přehánějí, dále naznačují daleko horší prohřešky, což ‚jednoduše není pravda‘. Ostatní mohou následně posílit váš postoj, dokonce mohou veřejně ‚vyzývat k ukončení tohoto nesmyslu‘, protože vy jste už udělal ‚tu správnou věc‘. Pokud je vše správně provedeno, výsledkem může být získání sympatií a respektu, protože ‚bylo nalito čistého vína‘ ohledně vašich pochybení a to bez toho, že by došlo na důležité záležitosti.

12. Záhady nemají žádná řešení. Na základě celkové složitosti událostí, které obklopují kriminální čin, a díky velkému množství hráčů a událostí, označte celou událost za moc sloužitou na to, aby šla vyřešit. Důsledkem tohoto přistupu bude, že ti kdo jinak sledují tuto záležitost, začnout rychleji ztrácet zájem, bez potřeby zaměřit se na důležité otázky.

13. Logika Alenky v říši divů. Vyhněte se dizkusi o důležitých otázkáchtím, že budete uvažovat pozpátku, nebo s jasnou dedukční logikou, která vynechává jakákoliv skutečná hnotná fakta.

14. Požadovat úplná řešení. Vyhněte se sporným otázkám tím, že budete od odpůrců požadovat, aby zcela vyřešili zločin, tato finta funguje nejlépe spolu s postupy, které patří do 10. pravidla.

15. Směřovat fakta k jíným závěrům. Zde je třeba tvůrčího myšlení, ledaže byl zločin naplánován s nouzovýmí závěry na místě.

16. Nechat zmized důkazy a svědky. Pokud to neexistuje, není to fakt a vy se nemusíte zabývat spornou otázkou.

17. Změnit téma. Většinou se používá ve spojení s jednou z taktik, které jsou zde uvedené, najděte způsob jak odklonit diskuzi, buď pomocí neomalených nebo kontroverzních komentářů v naději, že se pozornost obrátí k novému, lépe zvladatelnému tématu. Tento postup funguje velmi dobře s využitím kompliců, kteří se mohou s vámi ‚dohadovat‘ o novém tématu, čímž se rozdělí diskuzní aréna za účelem vyhnout se diskuzi závažnějších témat.

18. Zapojit emoce, znepřátelit a popudit vaše protivníky. V případě že nejde udělat nic jiného, spílejte a posmívejte se svým protivníkům a donuťte je, aby reagovali emotivně, díky čemuž budou většinou vypadat hloupě a příliš motivovaně, což obecně způsobí, že jejich materiál bude o něco méně souvislý. Nejenom že se na prvním místě vyhnete diskuzi důležitých otázek, ale v případě, že se i jejich emocionální reakce stále zaměřuje na důležitou otázku, můžete se nadále vyhýbat této otázce tak, že se zaměříte na to jak jsou ‚citliví vůči kritice‘.

19. Ignorujte předložené důkazy, požadujte nemožné důkazy. Jedná se možnou variantu pravidla ‚hrát blbého‘. Bez ohledu na to, jaké materiály může odpůrce předložit ve veřejném fóru, trvejte na tom, že materiál je nepodstatný, a dále trvejte na předložení důkazů, u kterých je nemožné aby se k nim odpůrce dostat (mohou existovat, ale nejsou k dispozici, nebo se může jednat o něco, o čem se ví, že bylo bezpečně zničeno nebo zamlčeno, například vražedná zbraň). K tomu, abychom se zcela vyhnuli diskuzi o sporných věcech, se může stát, že bude třeba, aby jste kategoricky popřeli a kritizovali média, nebo knihy, jako neplatné zdroje, popřít že by svědkové byli přípustní, nebo i dokonce popřít, že by sdělení vlády, či jiných orgánů, měla jakýkoliv smysl nebo význam.

20. Křivé svědectví. Kdykoliv je to možné, předložte nová fakta nebo stopy, jejichž smysl a způsob zhotovení je v rozporu s výkladem odpůrce – užitečné nástroje pro neutralizaci citlivých otázek, nebo pro zdržení rozhodnutí. Tento postup funguje nejlépe, jestliže během plánování zločinu, byl současně naplánován nouzový plán přímo pro tento účel, což znamená že fakta nelze jednoduše oddělit od výmyslů.

21. Svolání velké poroty, zvlášního prokurátora nebo jiného vyšetřovacího orgánu s pravomocemi. Rozvraťte proces ve váš prospěch a tím účinně zneutralizujete veškeré citlivé záležitosti, bez jakékoliv otevřené diskuze. Jakmile dojde k zasedání, musí být důkazy a svědectví utajené při řádném nakládání s nimi. Například, jestliže ovlivňujete žalobce, může zajistit aby velká porota neuslyšela žádné užitečné důkazy, dále aby byly důkazy zapečetěny a byly nedostupné pro budoucí vyšetřovatele. Jakmile je jednou dosažeon příznivého výsledku, může být celá záležitost považována za uzavřenou. Většinou se tato technika používá, aby byl vinný shledán nevinným, ale lze ji použít i v případě, že potřebujeme získat obvinění pro naše úsilí falešně obžalovat oběť.

22. Vytvořte novou pravdu. Vytvořte svého vlastního experta (experty), skupinu (skupiny), autora (autory), vůdce nebo ovlivněte ty stávající, kteří jsou ochotní vytvořit novou oblast pomocí vědeckých, investigativních nebo sociologických výzkumů, nebo svědectví která jsou vám kladně nakloněné. Tímto způsobem, jestliže jste donuceni se zaměřit na sporné otázky, můžete postupovat autoritativně.

23. Vytvořte větší zmatky. Jestliže to nevypadá, že by výše uvedené postupy fungovaly pro odvedení pozornosti od sporných otázek, nebo zabraňovaly nechtěnému zpravodajství v médiích, při nezastavitelných událostech soudních přelíčení, potom vytvořte důležitější zprávy (nebo k nim tak přistupujte) pro odvedení pozornosti davů.

24. Umlčte kritiky. Jestliže výše uvedené metody neuspějí, zvažte odstranění odpůrce z oběhu, pomocí nějakého konečné řešení, které zcela odstraní potřebu řešit sporné otázky. Toho lze docílit usmrcením, zatčením nebo zadržením, vydíráním nebo zničením jejich osobnosti, pomocí vypouštění informací pro vydírání, nebo jednoduše jejich finančním bankrotem, po stránce emocionální, nebo vážného poškození zdraví.

25. Zmizet. V případě, že jste klíčovým držitelem tajemství, nebo jste-li nadmíru osvíceným a myslíte si, že je půda moc horká, zmizte, aby jste se vyhnuli pozornosti.

Osm znaků dezinformátora

1. Uhýbání. Nikdy nedojde ke skutečné, přímé diskuzi, nebo k poskytnutí konstruktivního vstupu, obecně se vyhýbají citování zdrojů nebo kvalifikace. Jednoduše naznačují to či ono. V jejich projevu je vše založeno na autoritě a odbornosti, bez dodání podkladů pro důvěryhodnost.

2. Selektivita. Mohou si pečlivě vybírat protivníky, buď pomocí postupu ‚udeřit a zmizet‘ volí ty komentátory, kteří jsou na straně odpůrců, nebo směřují silnější útok na klíčové zastánce, kteří se zpravidla zaměřují na klíčové otázky. Pokud komentátoři úspěšně argumentují, stanou se též terčem.

3. Nahodilost. Mají sklon se náhle a jaksi nahodile zjevovat, spolu s kontroverzním tématem, bez jasné předchozí historie, se zapojují do obecných diskuzí. Dále mají sklon se vytratit poté, co téma přestává být v obecném zájmu. Pravděpodobně je dobrý důvod, proč byli nasměrováni nebo vybráni aby se ukázali.

4. Týmová práce. Mají sklon pracovat ve smečkách nebo týmech, které se navzájem podporují a vyzdvihují. Samozřejmě se může jednat o přirozenou věc v kterémkoliv fóru, ale pokud jde o profesionály, budou v tomto případě patrné často patrné výměny o kterých píšeme. Občas pronikne jeden z hráčů do týmu odpůrců, aby se stal zdrojem pro ‚slaměného panáka‘, nebo použije jiných taktik pro oslabení taktik odpůrců.

5. Anti-konspirační. Téměř vždy pohrdají ‚konspiračními teoretiky‘ a většinou těmi, kteří jakkoliv věří, že John F. Kennedy nebyl zastřelen Lee Harvey Oswaldem. Zeptejte se sami sebe, proč, když tak pohrdají konspiračními teoretiky, se zaměřují a obhajují jen jedno téma, které je probíráno v informačním diskuzním fóru zaměřeném na konspirace? Větší smysl by dávalo, kdyby se buď snažili udělat ze všech hlupáky u každého tématu, nebo jednoduše ignorovali skupinu, kterou tak pohrdají. Nebo, což je pravdivější důvod, mají skrytý důvod pro své jednání, proto že jsou tak aktviní a specificky se zaměřují.

6. Falešné emoce. Jde o divný druh ‚umělých‘ emocí a hroší kůže – schopnost vytrvat, i když čelí drtivé kritice a zamítnutí. Pravděpodobně díky jejich tréninku ve zpravodajské komunitě, se drží hesla, že nezáleží na množství důkazů, vše zapřete a nikdy se nesmíte emotivně zaplést nebo reagovat.

7. Rozporuplnost. Je tu tendence dopouštět se chyb, které odhalují jejich skutečné motivy. To může být diky tomu, že ve skutečnosti neznají své téma, nebo může jít o ‚freudovské‘ uklouznutí toho, co se opravdu skrývá uvnitř.

8. Časová prodleva. Jak dlouho trvá odezva v informačních skupinách. Může se jednat o tři způsoby, jak to může pracovat, zejména pokud se jedná o zapojení vlády, nebo jiných zplnomocněných hráčů v utajovací akci.

a) JAKÝKOLIV příspěvek na informačním fóru od zastánce pravdy, který je sledován, může mít za následek OKAMŽITOU reakci. Vláda a jiní aktéři si mohou dovolit platit lidi, kteří neustále sedí a hledají možnost spáchat nějakou škodu. PROTOŽE DEZINFORMACE NA FÓRECH FUNGUJÍ JEN KDYŽ JE ČTENÁŘ VIDÍ – RYCHLÉ REAKCE JSOU NUTNÉ, jinak navštěvníci mohou začít inklinovat k pravdě.

b) Pokud jste v kontaktu s dezinformátorem, například přes email, ZPOŽDĚNÍ JE NUTNOSTÍ. – alespoň 48-72 hodin. To umožní, aby se sešel tým a probral strategii odpovědi pro docílení nejlepšího efektu, nebo aby obdrželi instrukce od nadřízených. https://na-severu.blogspot.com/2007/08/dvacet-pt-zpsob-jak-potlait-pravdu-aneb.html

2005: Kto za koho kope

Ako sa už 20 rokov falšujú na Slovensku všetky voľby (15.11.2022) (Video)

https://hnonline.sk/prakticke-hn/260211-nase-najziskovejsie-media-vlastnia-americania

V tejto štúdii sa pokúsim načrtnúť niektoré konkrétne špecifiká a sily, ktoré sa výrazným spôsobom podieľajú na chode Slovenska a vplývajú na nielen zahraničnú politiku, ale tiež na chod udalostí doma a hlavne na percepciu obyvateľov na tento chod.

Ak slovenský premiér hovoril o “skupinke”, ktorá mala byť údajným finančným mocenským centrom, “skupinka”, ktorá ovládla informačné centrum tu už existuje.

IVO (1) – Inštitút pre verejné otázky, dostáva značný mediálny priestor, nie preto, žeby tu nebolo dostatok iných kvalitných politológov, ale preto, že je politicky najkorektnejší, že má kontakty a prepojenia doma i v zahraničí, svojich priaznivcov v médiách a hlavne prostriedky.
Vyjadruje sa k politickým otázkam a pózuje sa do úlohy zástupcu verejnosti, zakrývajúc tým svoje skutočné záujmy. Aké? – presadzovanie dielčích politických záujmov a vôle skupín, ktoré na Slovensku pôsobia.
Riaditeľom inštitútu je Grigorij Mesežnikov. Zrejme po vzore amerických kolegov sa označujú za “think -tank”. Cieľom IVO je vraj ” analyzovať spoločenské, politické, ekonomické, zahraničnopolitické, právne, kultúrne a ďalšie otázky verejného záujmu a zverejňovať zistené skutočnosti.” Nijako sa netají snahou výrazne ovplyvňovať chod Slovenska – “generuje myšlienky schopné ovplyvniť proces prípravy a implementácie dôležitých spoločenských rozhodnutí.”


ARTFÓRUM (2) – kníhkupectvo na Palisádach je kultúrnych stánkom intelektuálov, ktorí sa v spomenutých zoskupeniach združujú. V minulom roku usporiadali v Artóre besedu o Izraeli, na ktorej sa zúčastnil Šebej, Hríb (šéfredaktor Domina fórum), izraelský hosť, Samson (SFPA) a obecenstvo, medzi ktorým v prvej rade sedel Grigorij Mesežnikov.
Obecenstvo, značne radikálne, volalo po smrti “palestínskych teroristov” a odmietalo ich označenie za samovražedných útočníkov, vrahovia, by vraj bolo vhodnejšie pomenovanie. Banner Artfóra môžeme nájsť napríklad na stránkach židovských novín Delet. (3)

KONZERVATÍVNY INŠTITÚT (4) – funguje na Slovensku relatívne krátko a združuje okrem niektorých politických špičiek aj predstaviteľov strany OKS (Šebej, Tatár, Zajac). Nevedno, aká je náplň ich práce okrem “vyjadrovania sa k politickej situácii na Slovensku a vo svete” a do akej miery sú hodnotovo spriaznení s neokonzervatívnym hnutím v Spojených štátoch.

Všetci títo páni a organizácie však sú však zástancami vojny v Iraku a zahranično – politického smerovania Spojených štátov. Vo svojich prejavoch sa vzhľadom k nepriaznivo naklonenej slovenskej vrejnosti voči vojne v Iraku vyjadrujú zdržanlivo, ich postoj, je však však značne radikálny.

OKS – (Šebej, Tatár, Zajac) strana, ktorá v posledných voľbách pohorela a nedokázala presvedčiť okrem známeho humoristu Milana Markoviča, ktorý sa stal ich verejným propagátorom, hádam nikoho. Z iniciatívy tejto strany prešiel v parlamente v roku 2001 zákon o tzv. Osviečimskej lži, na základe ktorého každý, kto sa vyjadrí o historickej udalosti ináč ako je to predpísané, bude odsúdený na 3 až 8 rokov. (5) Spoluautormi boli okrem iných aj dvorní historici SAV. (Závacká, Kamenec, Kováč)

DOMINO FÓRUM (6) – začalo byť v poslednom čase značne aktívne a zahájilo masívnu reklamnú kampaň. Šéfredaktorom je Štefan Hríb, v redakcii pracuje aj František Śebej. Orientácia tohto týždenníka je liberálno – ľavicová. (alebo neo- pravicová?) Medzi jeho ďalšie aktivity patrí i sponzorstvo akcií zameraných na menšiny, ľudské práva a tretí sektor. Medzi posledné sponzorské aktivity bola prehliadka filmov Jeden svet. Vzniklo odtrhnutím od mediálneho konglomerátu Petit Press, pod ktorý spadal aj denník Sme. Noviny Domino fórum sú politicko – ideologickým frontom formulovania ich ideológie a spojením s verejnosťou.

Spomenúť by si zaslúžili aj množstvo nižších, najmä mimovládnych organizácií, ktorá vznikli priamou alebo nepriamou intervenciou vyššie spomenutých skupín a s ktorými aktívne spolupracujú. Ich úlohou je údajne kontrola demokracie, táto kontrola však záhadne končí tam, kde začínajú záujmy ich chlebodarcov.

Vzájomné prepojenie jednotlivých organizácií a ich členov je zrejmé už na prvý pohľad.
Zakladateľmi IVO sú okrem iných Grigorij Mesežnikov, Martin Bútora a František Šebej.

Šéfredaktor Domino fóra Štefan Hríb, kde okrem neho nájdeme opäť Františka Šebeja.

V správnej rade Konzervatívneho inštitútu nájdeme opäť Štefana Hríba s Františkom Šebejom. (7)

Spoluzakladateľ a čelný predstaviteľ OKS Peter Zajac je zároveň prezidentom Konzervatívneho inštitútu. Nájdeme tam aj jeho ďalšieho kolegu z OKS – Petra Tatára a Františka Šebeja. (8)

Čestným prezidentom IVO je opäť Martin Bútora, bývalý slovenský veľvyslanec v USA a nádejný prezidentský kandidát vo voľbách v roku 2004.

Ďalším “think – tankom” je Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku (SFPA). (9)
V správnej rade nájdeme okrem iných neúspešného kandidáta na primátora Bratislavy pod hlavičkou SDKÚ Juraja Sterna a tiež Františka Šebeja.(10)
V edičnej rade sedí Grigorij Mesežnikov a Ivo Samson. (11)
Semi – pravidelne vydáva Listy SFPA. Tematické zameranie ich posledného čísla je: Rómovia a európska integrácia. (12)

Vplyv týchto skupín a organizácií na náš každodenný život je enormný. Ich dopad na verejné dianie zabezpečuje jednak priaznivo naklonená televízia a piestor, ktorý sa im vo verejnej diskusii dostáva, prepojenie na politické špičky, ktoré sedia v tých istých správnych radách tých istých organizácií a think – tankov a jednak množstvo “bežcov” na nižších stupňoch.
Ide o vysokých štátnych úradníkov, učiteľov, redaktrov, umelcov najmä z radov hercov, historikov Slovenskej akadémie vied (Závacká, Kováč, Kamenec) (13) ale hlavne mimovládne organizácie, nadácie a združenia na čele ktorých stojí pár ťažných koňov ako napríklad Open society (Otvorená spoločnosť).(14) Ich cieľom je poskytnúť finančné zabezpečenie a zber mozgov. Množstvo projektov, ktoré organizuje napríklad SFPA finančne kryje práve organizácia Otvorená spoločnosť, ako to priznáva sám minister kultúry. (15)

Jedným z ich hlavných cieľov je vytvárať ilúziu názorovej plurality.
Na STV v určitý deň vystúpi napríklad Grigorij Mesežnikov a vyjadrí sa k pálčivej otázke dňa, vzápätí sa na STV2 koná beseda na rovnakú tému, ktorú čiastočne sponzoruje organizácia Otvorená spoločnosť a na ktorej vystupujú ľudia z mimovládnych organizácií, v TV Markíza sa na rovnakú tému vyjadrí historička Závacká a zavŕši to “nezávislý” politický komentár Františka Šebeja.
Na konci dňa diváci idú spať s dobrým pocitom fungujúcej demokracie a názorového pluralizmu.

Len málo z nich si uvedomí, že to, čo sa im dostalo je jeden, veľmi úzky názor, veľmi úzkej, dobre prepojenej skupiny. Odlišnosť názorov spočívala len v kozmetických úpravách a rôznych uhloch toho istého pohľadu. O akejkoľvek názorovej pluralite nemožno ani len začať hovoriť, keďže iný názor je nielenže umlčovaný, ale dokonca kriminalizovaný.

Aj keď v praxi je častokrát výber diskutujúcich širší, obsahovo však ešte chudobnejší.

Všetky spomenuté skupiny a organizácie sú hodnotovo a ideologicky previazané, ich členovia sa osobne poznajú a stretávajú. Názorová prezentácia týchto skupín tvorí na dnešnom slovenskom mediálnom poli absolútnu väčšinu. Názory nemusia byť prezentované nevyhnutne z úst spomenutých ľudí. IVO napríklad pribral pomocné sily, medzi ktoré patrí napríklad ambiciózny politológ Vašečka, ktorý čiastočne prebral úlohu svojho šéfa Mesežnikova, ktorého vystupovanie na obrazovkách televízie bolo určitý čas takmer na dennom poriadku. IVO je predsa “jednou z najväčších inštitúcií svojho druhu v SR, a to tak rozsahom výskumných aktivít a množstvom výstupov.” (16) Názory môžu prezentovať tiež iné “nezávislé” organizácie, obsah sa však opäť nemení.

Grigorij Mesežnikov dostáva mediálny priestor (17) možno aj vďaka ďalšiemu spriaznenému pánovi – Jarovi Franekovi, ktorý je hovorcom Ústredného Zväzu židovských náboženských obcí (ÚZ ŽNO) a bývalý riaditeľ Rady STV. Pravidelne tiež mapuje prejavy antisemitizmu na Slovensku , medzi ktoré vraj patria aj aktivity Matice slovenskej (18). Jeho nástupcom riaditeľa Rady STV sa stal známy hlas za všetkými reklamnými šotmi organizácie Ľudia proti rasizmu a tiež množstvom iných reklamných kampaní zameraných na podporu rómskeho etnika, herec Marián Slovák. (19)

Za spomenutie stojí záhadná skupinka okolo ktorej sa rozvírilo množstvo debát a obvinení z antisemitizmu. Medzi jej členov údajne patrí šéf NBÚ Mojžiš a jeho osobný priateľ Miloš Žiak, ktorého manželka je sestra už spomínaného Mesežnikova.(20)

Žiak je predsedom Izraelskej obchodnej komory na Slovensku a sedí tiež v predstavenstve (poisťovne) VSP Tatry, ktorú kúpila Deutsche bank s izraelskou skupinou Kardan
Je to správca najväčšieho doplnkového dôchodkového fondu.(21).
Keďže pôsobenie a konkrétna činnosť tejto skupiny nebola verejnosti nikdy vysvetlená, podľa premiéra lobovala a vytvárala na Slovensku druhé mocenské centrum. O aké mocenské centrum ide, čo bolo jeho cieľom a záujmom možno len hádať.
Myslím, že nie je potrebné zdôrazňovať závislosť ekonomickej sily od informačnej – bez kontroly nad informačnými kanálmi nie je možné vytvoriť akékoľvek mocenské centrum. To tu však zrejme už dávno funguje.

Všetky spomenuté organizácie sa prehlasujú za nezávislé, za strážnych psov demokracie. Usporadúvajú okrúhle stoly, semináre, spoločenské aktivity, konferencie, diskusné fóra, školenia, píšu prehľady, analýzy, príučky, výskumné projekty…

Zaujímavé je, že akékoľvek vybočenie z ich prezentovaného názoru vnímajú ako ohrozrenie demokracie a stávajú sa najhlasnejším varovným prstom voči každému, kto si dovolí vyjadriť odlišný názor.

Pokiaľ ide o ich názorovú platformu – ako som spomínal, sú zástancami americkej vojny v Iraku, na domácej scéne majú tendenciu postaviť sa na stranu vlády, ktorú síce naoko kritizujú, avšak z príčin úplne odlišných, než aké trápia radových občanov, stavajú sa proti odborom a štrajkom občanov, berú na seba masku sociálne orientovaných, táto orientácia však končí tam, kde začínajú skutočné problémy občanov Slovenska. Charakterizuje ich tiež takmer identický postoj ku konfliktu na Strednom východe (blízkovýchodný konflikt, ako ho charakterizujú sami), obdiv k Izraelu, nekriticky pozitívny vzťah ku všetkým menšinám a horlivý boj proti rasizmu a za ľudské práva.

Napriek tomu, že bývajú rétoricky zdatní, nezískali si žiadnu oporu obyvateľstva, o čom svedčí aj prepad strany OKS v minulých voľbách. Ľudia zrejme vycítili pózu, snahu využiť ich ako prostriedok na ceste k moci. V tomto smere sú vlastne samozvanci, ktorí významne ovplyvňujú dianie na Slovensku napriek tomu, že nemajú žiadnu občiansku podporu. Je to však práve otvorená občianska spoločnosť, ktorej nulovú podoru požívajú a po ktorej naplnení volajú.

Za spomenutie stojí tiež predseda ÚZ ŽNO Peter Salner, ktorý s manželkou na objednávku Amerického židovského výboru vykonali výskum, so zameraním na židovskú tematiku na základných a stredných školách na Slovensku. V tejto analýze sa autori pokúšajú “ovplyvniť školské osnovy všade tam, kde je to potrebné.” (22)

Salner , tiež horlivý bojovník proti rasizmu, prispieva článkami organizáciám ako Ľudia proti rasizmu (23), recenzuje, vydáva, organizuje a hodnotí napríklad slovenské politické strany z hľadiska ich postoja voči rasizmu. Zaujímavé je, že podľa jeho prieskumu sa OKS umiestnila na druhom (najlepšom) mieste. (24) Prednáša tiež na katedre Judasitiky UK (25) v Bratislave, čo je katedra, ktorá ma dodnes mätie svojím zameraním a konkrétnou využiteľnosťou svojich absolventov v slovenskej praxi.

Je predpoklad, že napriek vplyvom, ktoré vo vysokej politike majú, bude tu snaha týchto zoskupení a ľudí v budúcnosti presadiť sa vo vysokej politike opäť a mať tam svojich priamych zástupcov. Vzhľadom na ich prepojenia na vládne špičky (zakladateľom IVO bol aj minister financií Ivan Mikloš, členom Konzervatívneho inštitútu je aj minister vnútra Vladimír Palko, vc správnej rade SFPA je tiež minister kultúry Rudolf Chmel a minister zahraničných vecí Eduard Kukan) je táto snaha vlastne zbytočná. Rovnako účinne dokážu presadiť svoje záujmy aj bez priamych zástupcov. Tí tam totiž už sú.

 Článok je z marca roku 2005.

zdroj: http://www.prop.sk

KTO ZA KOHO KOPE II.

S ú h r n n á  s p r á v a

POZNÁMKA AUTOROV

Predkladaná správa je spracovaná podľa pôvodných prameňov uvádzaných inštitúcií. Zameriava sa na politické aktivity týchto inštitúcií, na ovplyvňovanie verejnej mienky a vnútornej politiky na Slovensku zo zahraničia cez mimovládne organizácie. Tieto aktivity boli zvlášť intenzívne pred voľbami v roku 1998 menej už v r. 2002. Teraz sa pozornosť zahraničných dobrodincov presúva ďalej na východ.
“K zásadnému profilovaniu tretieho sektora došlo v polovici deväťdesiatych rokov, keď sa krajina borila s tým, po ktorej línii pôjde. Záujem zahraničných darcov bol oveľa väčší ako teraz keď je krajina považovaná za konsolidovanú demokraciu.” (Marián Velšic, analytik Inštitútu pre verejné otázky.)
Základné informácie sú doslovné citácie z ich oficiálnych zdrojov. Preto niekedy znejú nabubrelo a propagandistické frázy pripomínajú bývalý, totalitný režim. Znie to vznešene, demokracia, ľudské práva, občianska spoločnosť, slobodné voľby. Pozrime sa však za oponu. Kto dáva tie miliardy dolárov, komu ich dáva, a čo za to chce. Kto je ten štedrý, dobromyseľný darca a dobrodinec a kto je ten šťastný čo tie peniaze u nás dostáva sa dozviete na ďalších stranách. Na otázku čo za to chce a bude chcieť si odpovedzte sami. Faust opäť predáva svoju dušu. A na Slovensku máme Faustov požehnane.

Ďakujeme našim spolupracovníkom a priateľom doma, v Spojených štátoch a v Kanade za pomoc a podporu tohto projektu. Privítame vaše pripomienky a návrhy.
Proti prúdu, http://www.prop.sk

V ZAHRANIČÍ

Zo štátneho rozpočtu Spojených štátov amerických prúdia finančné zdroje na “podporu demokracie” hlavne do bývalých krajín sovietskeho bloku. Môže to byť priamo od vládnych inštitúcií, napríklad od veľvyslanectva USA v danej krajine alebo od inštitúcií financovaných vládou USA. Zdrojom financií je obyčajne US Department of State, ministerstvo zahraničných vecí Spojených štátov. Americkí daňoví poplatníci financujú US Embassy, US Agency for International Development, USAID a National Endowment for Democracy, NED.
Na ďalšom stupni sú International Republican Institute, IRI, National Democratic Institute, NDI a Freedom House, FH, ktoré sú tiež z väčšiny financované zo zdrojov vlády Spojených štátov. Túto trojicu pomenovali americkí novinári Evil Triumvirate, triumvirát zla.
Rozsiahla je aj sieť súkromných a polosúkromných inštitúcií, ktoré tiež ochotne “financujú demokraciu”. Uvádzame dve najznámejšie Open Society Institute, OSI a Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe CEE TRUST.
“Financovanie domokracie” je však rozsiahly projekt, na ktorom sa podieľa aj celý rad ďalších krajín a rôznych inštitúcií.

________________________________________________

THE UNITED STATES AGENCY FOR INTERNATIONAL DEVELOPMENT, USAID
1300 Pensylvania Ave.N.W.
Washington, D.C.
USA
Americká agentúra pre medzinárodný rozvoj

Agentúra bola založená v roku 1961.
USAID Slovensko spadá pod organizačnú zložku Europe and Eurasia, Riaditeľom je B.D. Bierman. Slovenská zložka agentúry v súčasnosti spadá pod Budapešť.
Kancelária USAID bola v Bratislave zatvorená v roku 2000. Pred voľbami v marci 2002 bola znovu otvorená. Po voľbách, v marci 2003 bola kancelária opäť zatvorená.
Pred voľbami v 1998 agentúra finančne podporila Občianske oko, Nadáciu Pontis, MEMO 98 a Transparency International. Značnú sumu poskytla veľvyslanectvu USA v Bratislave na podporu vybraných, prodemokratických mimovládnych organizácií a jednotlivcov. Finančne aj materiálne, výpočtovou technikou, podporila vybrané súkromné médiá – vlastníkov rozhlasu, televízie a tlače. Veľvyslanectvo z týchto prostriedkov podporuje budovanie demokratickej spoločnosti na Slovensku.
Od roku 1990 dostalo Slovensko spolu 190 mil. USD na rozvoj trhovej ekonomiky, budovanie demokracie a občianskej spoločnosti a na podporu súkromných médií. Celkove bolo udelených viac ako 140 rôznych grantov, o ktoré sa delilo viac ako tisíc organizácií a jednotlivcov.
Do roku 2003 dostalo Slovensko tiež vojenskú pomoc vo výške 44,2 mil. USD.
V roku 2002 dostalo finančné prostriedky vo výške 10,3 mil. USD. (Pre porovnanie Ukrajina dostala v roku 2004 celkom 248 mil. USD na podporu demokracie a slobodných volieb.)
Pred voľbami v 1998 a v 2002 sa volebná podpora, z US Embassy, orientovala na cieľovú skupinu mladších moderne mysliacich voličov vo väčších mestách Slovenska.

Finančné prostriedky dostali:
International Republican Institute, Bratislava
National Democratic Institute, Bratislava
Občianske oko, Bratislava
Združenie miest a obcí, ZMOS
Konfederácia odborových zväzov, KOZ
Centrum pre nezávislú žurnalistiku, Bratislava
Asociácia nezávislých rozhlasových a televíznych staníc, Bratislava
Slovenský syndikát novinárov, Bratislava
Nadácia otvorenej spoločnosti, Bratislava
Nadácie EKOPOLIS a ETP dostali v rokoch 1999-2002 spolu 2 mil. USD, hlavne na výchovu k tolerancii a na podporu menšín
Združenie Citizen Action, Bratislava
MEMO 98, Bratislava
Grémium tretieho sektora, Bratislava
Nadácia Pontis, Bratislava
Transparency International, Bratislava
Spolu 70 odborníkov zo Slovenska dostalo štipendium na Georgetown University vo Washingtone na štúdium demokratizácie, privatizácie a politického aktivizmu.

V oblastiach a krajinách kde priamy vplyv nie je celkom možný, alebo je obmedzený, vytvára USAID podmienky pre vznik občianskej spoločnosti, podporuje demokraciu a ľudské a menšinové práva prostredníctvom vhodných mimovládnych organizácií .

________________________________________________

NATIONAL ENDOWMENT FOR DEMOCRACY, NED
1110 Fifteenth Street N.W.
Washington, D.C.
USA
NED podporuje slobodu, demokraciu a demokratické inštitúcie a hodnoty na celom svete.

Organizácia bola založená v USA v 1983.

NED udelí každý rok niekoľko stoviek grantov prodemokratickým skupinám na celom svete od niekoľko tisíc až po státisíce dolárov.

Aktivity NED na Slovensku.
V roku 2003 dostali granty:
National Democratic Institute, Bratislava 325.000,00 USD
International Republican Institute, Bratislava 100.000,00 USD
Inštitút pre verejné otázky, IVO, Bratislava 73.800,00 USD
Aliancia Fair Play, Bratislava 22.000,00 USD
Transparency International, Bratislava 20.000,00 USD

Spolu bolo poskytnuté viac ako pol milióna dolárov na ovplyvňovanie politických procesov na Slovensku.
Polročné študijné pobyty v USA dostali:
” v rokoch 2000 až 2001 Zora Bútorová, pracovníčka Inštitútu pre verejné otázky, IVO. Zaoberala sa problematikou rovnoprávnosti žien a menšín na Slovensku.
” v roku 2003 Oľga Gyarfašová, pracovníčka IVO. Študovala otázku ako ovplyvniť politiku a politikov cez prieskumy verejnej mienky

Britská Konzervatívna strana dostala od NED státisíce britských libier a dolárov na podporu politických strán na Slovensku. Podporu dostali KDH, SDKÚ, SDĽ a Sociálnodemokratická strana i Mladá demokratická ľavica. Cieľom bolo pred voľbami v 1998 vytvoriť pomocou finančných grantov potenciálnu koalíciu. SDKÚ dostala 28.900,00 libier a Mladá demokratická ľavica dostala 9.000,00 libier. Celkove dostali vybrané slovenské politické strany pred voľbami v 1998 zo zdrojov NED asi štvrť milióna libier šterlingov, čo je 15 miliónov korún.
Ďalšie granty a finančné podpory dostali:
” Agentúra FOCUS dostala 35.000,00 USD v 1994
” Nadácia Človek v ohrození 22.000,00 USD v 2001
” SDKÚ a KDH dostali spolu 35.000,00 libier v 1998
” International Republican Institute, Bratislava dostal 320.000,00 dolárov
na prípravu volieb v rokoch 1994 a 2001
” Vzdelávacia Nadácia Jána Husa dostala v 1998 a 2002 55.000,00 libier
” SDĽ dostala v roku 1998 45.000,00 libier
” Nadácia pre občiansku spoločnosť dostala 35.000,00 USD v 1998
” KDH a SDĽ dostali na nákup výpočtovej techniky 51.000,00 libier v 1998
” Nadácia Milana Šimečku dostala v roku 1996 spolu 17.000,00 libier na nákup výpočtovej techniky pre 14 regionálnych novín. Noviny majú rovnakého vlastníka ako denník SME, ktorého šéfredaktorom je Martin M. Šimečka.
” Rôzne ďalšie organizácie na Slovensku dostali od NED v 1998 na prípravu volieb 238.000,00 dolárov a v roku 2001 to bolo 245.000,00 dolárov.

Podstatná časť finančných prostriedkov bola poskytnutá vybraným politickým stranám a mimovládnym organizáciám pred voľbami v roku 1998 a v roku 2002.
________________________________________________

INTERNATIONAL REPUBLICAN INSTITUTE, IRI
1225 Ege Street, N.W.
Washington, D.C.
USA

Kancelária na Slovensku: Zástupca: Walter Lindsay Lloyd
International Republican Institute, Slovakia Michalská 19
Krížna 4083/14, Bratislava Bratislava
81101 Bratislava tel.: 02/5292 7949

IRI podporuje rast politickej a ekonomickej slobody, dobrú vládu a ľudské práva na celom svete tým, že pomáha vzdelávať občanov, politické strany a vlády o hodnotách a praxi demokracie.
Inštitút bol založený v roku 1983 a jeho cieľom je pomáhať krajinám budovať infraštruktúru demokracie.
Spolu s National Democratic Institute (NDI) dostáva peniaze priamo od Kongresu Spojených štátov cez National Endowment for Democracy (NED).
“IRI pomáhal mimovládnym organizáciám a reformným politickým stranám počas kampane pred voľbami v septembri 2002. Používajúc prieskumy verejnej mienky a vybrané cieľové skupiny IRI pomáhal prodemokratickým politickým stranám. Pomoc od IRI mala za následok ich lepšiu volebnú kampaň, ktorá viedla k volebnému víťazstvu koalície štyroch proreformných strán, ktoré potom vytvorili vládu. IRI bude pokračovať v podpore tejto proreformnej vlády.”
Citát z výročnej správy IRI pre strednú a východnú Európu.
________________________________________________


NATIONAL DEMOCRATIC INSTITUTE, NDI
2030 M.Street, N.W.
Washington, D.C.
USA

Kancelária na Slovensku: National Democratic Institute, Slovakia
Ventúrska 14
81101 Bratislava
tel.: 02/5441 1635

NDI je organizácia pracujúca na posilnení demokracie a jej rozšírení na celom svete. Pomáha politickým vodcom, politickým stranám, demokratom na celom svete, nevládnym organizáciám a inštitúciám budovať demokraciu založenú na našich morálnych hodnotách

Inštitút bol založený v roku 1984.
Spolu s International Republican Institute (IRI) dostáva peniaze priamo od Kongresu Spojených štátov cez National Endowment for Democracy.
________________________________________________

FREEDOM HOUSE
1319 18 th. Street, N.W.
Washington, D.C.
USA
Kancelária na Slovensku: Freedom House Slovakia
Grösslingova 4
81109 Bratislava
tel.: 02/5296 8593


Freedom House je jasný hlas pre demokraciu a slobodu na celom svete. Zameriava sa na postsocialistické krajiny.

Podporuje aktivity: Demokracia, Srbsko
Demokratická alternatíva, Kuba
Politika, Ukrajina
Ľudské práva, Kazachstan
Občianska spoločnosť, Rumunsko

V centrále vo Washingtone pracuje 32 ľudí, v Maďarsku 8, na Ukrajine 13, v Srbsku 9, Kazachstane 5, Uzbekistane 4, Poľsku 4. Na celý Blízky východ, v Jordánsku, má 1 pracovníka.

Na rôzne granty poskytol 15,1 mil. USD. Z väčšiny dával granty organizáciám v krajinách bývalého sovietskeho bloku. Celkové výdavky boli v roku 2003 spolu 17,4 mil. USD. Z tejto sumy poskytla vláda Spojených štátov 11,1 mil. USD. Finančne bol Freedom House zainteresovaný aj vo voľbách na Slovensku – financoval Slovak Election Activities Program.
Svoje aktivity nepriamo vyvíja aj v Bielorusku, Rusku a na Ukrajine a na Kube.
Pred parlamentnými voľbami v septembri 2002 finančne podporil FH na Slovensku 45 projektov. Cieľom bolo podporiť proreformné smerovanie vlády.
________________________________________________


OPEN SOCIETY INSTITUTE, OSI
Soros Foundations Network
400 West 59th Street
New York
USA

Cieľom je vybudovať globálnu alianciu pre otvorenú spoločnosť.
Zakladateľ OSI je finančník George Soros.

Regionálny riaditeľ pre Slovensko je Jonas Rolett

Celosvetová sieť nadácií pozostáva z 33 pobočiek hlavne v bývalom sovietskom bloku. Slovenská pobočka je riadená a financovaná z Budapešti.
Open Society Institute a Soros Foundations Network majú ročne k dispozícii 400 až 500 miliónov dolárov na podporu svojich aktivít. Slovenská Nadácia otvorenej spoločnosti sa na tejto sume podieľa 3-5 miliónmi dolárov ročne. Prijaté prostriedky distribuuje podľa svojho uváženia slovenským prodemokratickým subjektom.
Hlavné kancelárie OSI sú v New Yorku a v Budapešti.
________________________________________________

TRUST FOR CIVIL SOCIETY IN CENTRAL AND EASTERN EUROPE, CEE TRUST
Washington, D.C. Solariego 1
USA Varšava
Poľská republika

Čestný prezident Trustu: Martin Bútora
Inštitút pre verejné otázky, IVO, Bratislava, Slovensko

Tust financuje vytváranie občianskej spoločnosti v Bulharsku, Českej republike, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku, na Slovensku a v Slovinsku.
Do roku 2012 venuje Trust na tento účel 75 miliónov USD.

Trust bol založený v roku 2001 a v USA funguje ako dobročinná organizácia.

Na Slovensku spolupracuje s Nadáciou otvorenej spoločnosti a s Nadáciou EKOPOLIS. Každá z týchto nadácií dostala od Trustu grant vo výške 2 milióny USD.

Nadácia otvorenej spoločnosti spolupracuje a financuje Vzdelávaciu nadáciu Jana Husa a Nadáciu pre deti Slovenska. Nadácia EKOPOLIS spolupracuje a financuje Centrum pre filantropiu a ďalšie mimovládne organizácie zamerané na podporu demokracie a občianskej spoločnosti.

Čisté aktíva Trustu: 33,7 mil. USD

 DOMA

Uvádzame len tie najznámejšie organizácie zamerané na ovplyvňovanie politiky, volieb, verejnej mienky, financované väčšinou zo zahraničia. Tieto prostriedky celkovo čerpá okolo 65 organizácií na Slovensku.
Spektrum je veľmi široké, od rôznych inštitútov cez celú sieť nadácií a rôznych občianskych združení a nasociácií až po obchodné spoločnosti a rôzne navonok nezávislé organizácie.

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÝCH VECÍ SR
Hlboká cesta 2
83336 Bratislava
tel.: 02/5978 2215


Ministerstvo financuje projekty oficiálnej slovenskej pomoci pre Srbsko a Čiernu Horu, Bielorusko a Ukrajinu. Program SLOVAKAID. Poskytované granty sú zamerané na podporu inštitúcií občianskej spoločnosti, na rozvoj demokracie a všeobecnú pomoc týmto krajinám.
Srbsko a Čierna Hora dostali cez Fond Bratislava-Belehrad : 2003 48,6 mil. Sk
2004 60,6 mil. Sk
Bielorusko na 2 projekty a Ukrajina na 4 projekty dostali: 8,9 mil. Sk
V cieľových krajinách sú finančné prostriedky určené hlavne pre prodemokratické mimovládne organizácie a pre prodemokratických politikov.

Na Slovensku dostali granty:
Nadácia Pontis, Bratislava, Občianske oko, Slovenská Spoločnosť pre zahraničnú politiku, INEKO, Academia Istropolitana Noa a občianske združenie Človek v ohrození, Bratislava – dostali granty na podporu demokracie v Bielorusku a na Ukrajine
Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku
Transparency International

Riaditeľka Fondu Bratislava – Belehrad je Katarína Vajdová.
Ďalšie granty dostali rôzne prodemokratické organizácie v Srbsku a Čiernej Hore, Bielorusku a na Ukrajine.
________________________________________________

UNITED STATES EMBASSY
Public Affairs Section
Hviezdoslovovo námestie 4
81102 Bratislava

Veľvyslanectvo Spojených štátov spadá pod US Department of State, Ministerstvo zahraničných vecí Spojených štátov a je oficiálnym predstaviteľom USA na Slovensku.
Public Affairs Officer je Barbora Zigli.
Poštová adresa: Public Affairs Section, Embassy of the USA, P.O.Box 309, 81499 Bratislava, tel.: 02/5922 3335.
Political Officer je Debra Hevia.
Veľvyslanectvo má za úlohu podporovať národné záujmy a zahraničnú politiku USA v krajine, v ktorej sídli. Nie všetko sa dá dosiahnuť oficiálnymi prostriedkami, preto vláda Spojených štátov založila celý rad výmenných programov, školiacich a informačných programov ponúkaných na amerických veľvyslanectvách na celom svete, ktoré pomáhajú realizovať ciele americkej politiky.
Finančné prostriedky na tieto aktivity vo fiškálnom roku 2004 (skončil 30. septembra 2004) boli z nasledujúcich kapitol Ministerstva zahraničných vecí Spojených štátov:
Medzinárodné porozumenie 1,516 mld. USD
Mier, bezpečnosť, stabilita 1,067 mld. USD
Ekonomická prosperita a bezpečnosť 858 mil. USD
Demokracia a ľudské práva 525 mil. USD

Z týchto zdrojov boli a sú podporované aj proamerické aktivity na Slovensku.
Úlohu, ktorú teraz plní priamo ambasáda Spojených štátov plnila pôvodne United States Information Service, USIS založená v 1953 po vypuknutí studenej vojny. Prezident Regan premenoval USIS na USIA, United States Information Agency (1982). K 1. októbru 1999 bola USIA zrušená a aktivity a povinnosti agentúry boli prevedené na ministerstvo zahraničných vecí. Misia, cieľ Public Affairs Section na ambasáde v Bratislave, je ovplyvňovať verejnosť na Slovensku v záujme USA, vysvetľovať americkú politiku, urobiť túto politiku dôveryhodnou. V cieľovej krajine to robiť prostredníctvom súkromných médií, novinárov, rôznych súkromných skupín, nadácií, občianskych združení a podporou proamerických think tanks. Na Slovensku sú to napríklad Inštitút pre verejné otázky alebo Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku či Konzervatívny inštitút.
Po zániku USIA v 1999 sa začal pre túto činnosť používať nový termín Public Diplomacy. Pôvodné názvy informačná služba a informačná agentúra nezneli v zahraničí dôveryhodne a boli spájané so špionážou.Výraz Public Diplomacy mal takisto nahradiť sprofanovaný výraz propaganda, ktorý bol dovtedy používaný.
Public Diplomacy v oficiálnom slovníku americkej zahraničnej politiky znamená vylepšovanie obrazu Spojených štátov v zahraničí metódami moderného marketingu a reklamy. Úloha je stále tá istá. “Ovplyvňovať verejnosť v cieľovej krajine tak aby ľudia súhlasili s našou politickou doktrínou, s našou formou slobody a demokracie, ovplyvňovať verejnosť v záujme USA, aby podporovala naše národné záujmy. Je to oficiálna snaha vlády Spojených štátov formovať informačné a komunikačné prostredie v danej krajine v našom záujme. “
Uvedené citáty sú z dokumentácie Ministerstva zahraničných vecí Spojených štátov.
________________________________________________

INŠTITÚT PRE VEREJNÉ OTÁZKY, IVO
Institute for Public Affairs
Baštova 5
81103 Bratislava
tel.: 02/5443 4030

Cieľom inštitútu je presadzovať hodnoty otvorenej spoločnosti a demokratickej politickej kultúry.

Prezident: Grigorij Mesežnikov
Čestný prezident: Martin Bútora

Zakladatelia: Martin Bútora, Grigorij Mesežnikov, František Šebej, Zora Bútorová, Ivan Mikloš, Oľga Gyarfášová, Vladimír Krivý
V Správnej rade sú: Katarína Mathernová, Eduard Žitňanský, Igor Rintel, Anton Vavro, Ernest Valko
Analytici: Miroslav Kollár, predseda rady STV
Jozef Majchrák, Michal Vašečka, Marián Velšic

Finančné zdroje k dispozícii 23,3 mil. Sk
Majetok 22,5 mil.Sk
Počet pracovníkov 23

Partneri IVO:
Agentúra FOCUS Nadácia otvorenej spoločnosti
Centrum nezávislej žurnalistiky Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku
Agentúra GFK Úrad vlády SR
Ľudia proti rasizmu Veľvyslanectvo USA
Mesa 10 Denník SME
Nadácia Ekopolis Televízia TA 3
Nadácia občan a demokracia

Darcovia:
Ford Foundation, USA Nadácia Jana Husa, Bratislava
Open Society Institute, Budapest Nadácia otvorenej spoločnosti, Bratislava
Nadácia Ekopolis, B. Bystrica Nadácia pre deti Slovenska, Bratislava Centrum pre Filantropiu, Bratislava Freedom House USA
German Marshall Fund of the United States Veľvyslanectvo USA
National Endowment for Democracy, USA World Bank, Washington
________________________________________________

NADÁCIA OTVORENEJ SPOLOČNOSTI
Open Society Foundation, NOS – OSF
Baštova 5 Weberova 8
81103 Bratislava 08001 Prešov
tel.: 02/5441 4730 tel.: 051/7732 469

Cieľom nadácie je prispieť k vzniku otvorenej, občianskej spoločnosti na Slovensku. Je súčasťou celosvetovej siete nadácií amerického podnikateľa a finančníka Georgea Sorosa.

Riaditeľka: Alena Pániková

V Správnej rade sú: Iveta Radičová, predsedníčka
Grigorij Mesežnikov – podpredseda, Ján Hrubala, Katarína Vajdová

Spolupracovníci: Lajoš Grendel, Rudolf Chmel, Martin Porubjak, Pavel Vilikovský, Peter
Zajac, Šarlota Pufflerová, Oliver Brunovský, Zuzana Wienk

Finančné zdroje k dispozícii 155 mil. Sk
Majetok 90,7mil. Sk
Počet pracovníkov 27

Darcovia:
CEE TRUST dal NOS grant 2 milióny USD
Open Society Foundation Maďarsko,Švajčiarsko, USA
Veľvyslanectvo Spojených štátov amerických
Úrad vlády SR
National Endowment for Democracy, USA
Informačná kancelária Rady Európy
Ministerstvo školstva SR

Udelené granty:
Nadácia Občan a demokracia 920.000,- Sk
Slovenský helsinský výbor 1,150.000,-Sk
Vydavateľstvo Kalligram 450.000,- Sk
Nadácia Milana Šimečku 1,640.000,-Sk
Nadácia Charty 77 1,200.000,-Sk
Občianske oko 350.000,- Sk
Vzdelávacia nadácia Jana Husa 7,700.000,-Sk
Mesa 10 20.000,- Sk
Nadácia Pontis 197.000,- Sk
Nadácia Pontis na aktivity v Bielorusku 612.000,- Sk
Občianske združenie Človek v ohrození 133.000,- Sk
________________________________________________

SLOVENSKÁ SPOLOČNOSŤ PRE ZAHRANIČNÚ POLITIKU
Slovak Foreign Policy Association
Panenská 33
81103 Bratislava
tel.: 02/5443 3151

Pobočky v Banskej Bystrici a v Prešove.

Cieľ: Nestranícke diskusné fórum o medzinárodných otázkach a zahraničnej politike SR. Šíri
objektívne informácie o medzinárodných vzťahoch.

V Správnej rade sú: Juraj Stern, predseda
Magda Vašáryová, čestná predsedníčka
Peter Weiss, podpredseda
Pavol Demeš, Rudolf Chmel, Eduard Kukan, František Šebej

Riaditeľ výskumu: Alexander Duleba
Výskumní pracovníci: Ivo Samson, Vladimír Bilčík

Počet pracovníkov 18

Darcovia: Ford Foundation Veľvyslanectvo USA
German MArshall Fund of the US Veľvyslanectvo Veľkej Británie
Freedom House, USA Ministerstvo zahraničných vecí SR
Karpatská nadácia Národná banka Slovenska
Nadácia na podporu občianskych aktivít Ministerstvo obrany SR Nadácia otvorenej spoločnosti
________________________________________________

NADÁCIA EKOPOLIS
Ekopolis Foundation
Komenského 21 Medená 5
97401 Banská Bystrica 81102 Bratislava
tel.: 048/414 5259 tel.: 02/5443 5359

Cieľom nadácie je vytváranie občianskej spoločnosti, kde je rešpektovaná demokracia a ľudské práva, tolerovaná rôznorodosť a inakosť a rešpektované životné prostredie.

Riaditeľ: Peter Medveď
Programový riaditeľ: Boris Strečanský

V Správnej rade sú: Juraj Mesík (zakladateľ nadácie, Svetová banka, Washington)
Vladimír Michal

Finančné zdroje k dispozícii 39,7 mil. Sk
Majetok 54 mil. Sk
Počet pracovníkov 11

Darcovia:
CEE TRUST dal nadácii grant 2 milióny USD Rockefeller Brothers Fund, USA
Americká agentúra pre medzinárodný rozvoj, USAID Nadácia otvorenej spoločnosti


Nadácia Ekopolis spolupracuje so Vzdelávacou Nadáciou Jana Husa a s Nadáciou otvorenej spoločnosti.
Mediálny partner nadácie je denník SME. Nadácia bola založená v r. 1991. Postupne sa preorientovala z ekologickej nadácie na nadáciu na rozvoj občianskej spoločnosti a na podporu demokracie.
Podporuje nadácie na rozvoj demokracie v Srbsku, v Kosove a v poslednom čase v Bielorusku, na Ukrajine, v Rumunsku a v Bulharsku.

Nadácia má partnerské kancelárie v Českej republike, Poľsku, Maďarsku a v Rumunsku.
________________________________________________

NADÁCIA PONTIS
Pontis Foundation
Grösslingova 4
81109 Bratislava
tel.: 02/5296 2215

Cieľom nadácie je posilňovať demokraciu a pomáhať občianskym hnutiam vo vybraných, neslobodných krajinách.
Cieľové krajiny sú: Bielorusko, Ukrajina, Srbsko a Kuba
Nadácia Pontis chce pokračovať v tejto misii voči ďalším štátom Európy a sveta, ktorých občania zatiaľ ešte nežijú v slobode a demokracii.

Riaditeľka: Lenka Surotchak
Programový manažér: Milan Nič, Inštitút občianskej diplomacie

V Správnej rade sú: Juraj Alner, Pavol Erben
Poradca: Milan Ježovič, poradca predsedu vlády SR, Ingrid Brocková

Finančné zdroje k dispozícii 8,3 mil. Sk
Majetok 9,6 mil. Sk
Počet pracovníkov 10

Darcovia:
Freedom House, USA Citibank Slovakia a.s.
Worl Bank, Washington US Steel Košice
Nadácia otvorenej spoločnosti National Endowment for Democracy, USA


Vydáva mesačník venovaný Bielorusku. Na aktivity v Bielorusku, dostala grant od Nadácie otvorenej spoločnosti 612.000,- Sk.
Nadácia bola založená ako pobočka americkej nadácie The Foundation for a Civil Society.
V r. 1997 sa premenovala na Nadácia pre občiansku spoločnosť a v roku 2001 na Nadácia Pontis (mosty).
Nadácia Pontis zohrala na Slovensku kľúčovú úlohu pred voľbami v roku 1998, hlavne v prísune medzinárodných skúseností a donorov. Tieto aktivity poslúžili nielen na Slovensku, ale aj v regióne ako výborný model. Nadácia pomáhala v období volieb v Bielorusku, Srbsku, na Ukrajine, Chorvátsku a Rumunsku.
V septembri 2004 vyslala nadácia misiu na pomoc prodemokratickým organizáciám Bielorusku.
Doporučenie misie: Podstatne zvýšiť politickú a finančnú podporu opozície, lebo ich akcií sa zúčastňuje len pár stoviek ľudí. Najbližším cieľom musí byť nájsť vhodného demokratického kandidáta pre bieloruské prezidentské voľby v roku 2006, ktorý by mohol byť oponentom Alexandra Lukašenka.
________________________________________________

MESA 10 Consulting Group s.r.o.
Center for Economic and Social Analyses
Hviezdoslavovo nám. 17
81102 Bratislava
tel.: 02/5443 5328


Riaditeľ: Viktor Nižňanský

V Správnej rade sú: Ivan Mikloš, Pavol Kinčeš, František Kurej, Gabriel Palacka, Juraj Stern, František Šebej, Vladimír Rajčák

Darcovia: German Marshall Fund, USA Svetová banka, Washington
Foundation for a Civil Society USA Veľvyslanectvo USA
Open Society Institute Budapest Slovak American Enterprise Fund
United States Information Agency – USIS Nadácia na podporu občianskych Freedom House, USA aktivít, Bratislava
Nadácia Ekopolis, B. Bystrica

Spolupráca: Stála konferencia občianskeho inštitútu – SKOI
Inštitút pre verejné otázky – IVO
Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku
Divadlo Stoka
Academia Istropolitana Nova

MESA 10 Consulting Group s.r.o. je vlastnená Občianskym združením MESA 10.
________________________________________________

NADÁCIA MILANA ŠIMEČKU
Milan Šimečka Foundation
Panenská 4
81103 Bratislava
tel.: 02/5443 3552

Cieľom nadácie je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju demokracie, kultúry, humanity a občianskej spoločnosti.

Riaditeľka: Ingrid Antalová
Zástupca riaditeľky: Laco Oravec
Office Manager: Róbert Hass

V správnej rade sú: Martin Bútora
Spolupracovníci: Egon Gál, Eva Salnerová, Peter Salner, Peter Hunčík, Martin Porubjak, Miloš Žiak, Ľubomír Feldek, Zuzana Mistríková, Peter Tatár, Peter Zajac, Eugen Gindl, Lajoš Grendel, László Szigeti, Ernest Valko, Vladimír Čečetka, Daniel Brezina

Finančné zdroje k dispozícii 6,7 mil. Sk
Majetok 10,3 mil. Sk
Počet pracovníkov 10

Darcovia:
National Endowment for Democracy, USA Open Society Institute, Budapešť
Nadácia otvorenej spoločnosti Conference on Jewish Claims against Germany
Nadácia Ekopolis, B. Bystrica Nadácia na podporu občianskych aktivít, Bratisl.
Nadácia Konráda Adenauera, Bratislava Holocaust Testimonies
United States Information Service The Ford Foundation
Ministerstvo kultúry SR

Nadácia vznikla v roku 1991. Udeľuje cenu Dominika Tatarku.

V porote pre udeľovanie ceny sú: Martin Porubjak
Valér Mikula
Peter Zajac
Martin M. Šimečka

Súčasťou nadácie je Dokumentačné stredisko holokaustu spravované v spolupráci so Židovskou náboženskou obcou v Bratislave.
Oblasťou záujmu je aj vysídlenie Maďarov a Nemcov zo Slovenska po roku 1945. “Neslovanské národnostné menšiny od jari 1945 prechádzali rôznymi formami prenasledovania, ktoré v dovtedajšej histórii nemalo obdobu” citát z materiálov nadácie.
________________________________________________

ČLOVEK V OHROZENÍ
Občianske združenie
Svätoplukova 1
82109 Bratislava
tel.: 02/5542 2254

Cieľom občianskeho združenia je pomoc ľuďom, ktorí trpia dôsledkami konfliktov, katastrof a autoritárskych režimov doma i vo svete.

Zakladateľ a predseda: Andrej Bán

V správnej rade sú: Andrej Bán, Eva Beerová, Zora Bútorová, Boris Koreň
V zahraničí sa občianske združenie venuje hlavne podpore slobody a demokracie na Kube. Doteraz rozdali disidentom viac ako 4000.00 US dolárov. Podnikli šesť ciest na Kubu na podporu disidentských aktivít. Výdavky na cestovné boli asi 18.000 US dolárov.
V roku 2001 dostala Nadácia Človek v ohrození USD 22.000 od National Endowment for Democracy. Spolu s českým združením rovnakého mena vyvíja prodemokratické aktivity aj v Srbsku a Čečensku. Na prácu v Čečensku dostalo toto české združenie rozsiahlu finančnú pomoc z nepublikovaných zdrojov. Pracuje tam pre ňu 115 aktivistov. Niektorí pracovníci tohto združenia prešli špeciálnym školením v USA.

Poznámka
Občianske združenie Človek v ohrození má k dispozícii značné finančné prostriedky, ich zdroj však nie je celkom jasný.
Zbiera peniaze na nákup potravín a zdravotného materiálu pre Čečensko a potom namiesto potravín a obväzov sa v suteréne ich budovy v Groznom nájdu debny so zbraňami. Zbiera peniaze na pomoc Prahe postihnutej povodňou a následne čelí predseda tohto občianskeho združenia obvineniam, že si za vyzbierané peniaze vydal knihu svojich fotografií z Prahy. Predstaviteľ združenia sa v novinách a v televízii pohoršuje, že Slováci málo prispeli na obete katastrofy v Ázii, ale sám berie kráľovský niekoľko desaťtisícový plat z peňazí darcov. Píše protesty Alexandrovi Lukašenkovi do Bieloruska na ochranu “prenasledovaných obrancov demokracie”, ale zabíjanie civilných obyvateľov v Iraku alebo Srbov v Kosove zostáva nepovšimnuté.
________________________________________________


NADÁCIA NA PODPORU OBČIANSKYCH AKTIVÍT
Civil Society Development Foundation
Karpatská 7
81105 Bratislava
tel: 02/5720 6171

Cieľom nadácie je podporovať občianske aktivity na Slovensku a v zahraničí.

Riaditeľka: Katarína Vajdová

V Správnej rade sú: Pavol Demeš, predseda
Zuzana Szatmáry
Michal Kravčík

Finančné zdroje z MZV SR 60,6 mil. Sk
Finančné zdroje k dispozícii (vlastné) 6,7 mil. Sk
Majetok 59,4 mil. Sk
Počet pracovníkov 4

Darcovia:
MZV SR Platforma rozvojových MVO, Bratislava
The German Marshall Fund of the United States The Balkan Trust for Democracy

Okrem vlastných finančných zdrojov nadácia spravuje Fond Bratislava – Belehrad Ministerstva zahraničných vecí SR. Ministerstvo vyčlenilo na tieto aktivity, na pomoc Srbsku včítane Kosova, v roku 2003 sumu 48,6 mil. Sk. V roku 2004 je to 60,6 mil. Sk. Slovensko si takto plní svoj záväzok k medzinárodnému spoločenstvu.
Financie sú určené pre mimovládne organizácie v Srbsku, Kosove a na ďalšie aktivity v rámci demokratizácie srbskej spoločnosti.
Slovenským mimovládnym organizáciám sa spolu s MVO z iných krajín podarilo v Srbsku motivovať procesy demokratizácie a posilnenia občianskej spoločnosti.

Udelené granty na Slovensku pre aktivity v Srbsku:
Občianske OKO, dostalo 1 mil. Sk na podporu prodemokratického kandidáta vo voľbách v Srbsku
Nadácia Pontis dostala grant na podporu demokracie. Program vedie Milan Nič.
Grant na aktivity v Srbsku dostala Nadácia Človek v ohrození
Grant dostala aj Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, SFPA

Granty boli udelené v rámci slovenskej oficiálnej rozvojovej pomoci pre Srbsko a Čiernu Horu.
________________________________________________

VZDELÁVACIA NADÁCIA JANA HUSA
Jan Hus Educational Foundation
Kalinčiakova 2
83104 Bratislava
tel.: 02/5542 3664

Poslaním nadácie je podporovať rozvoj vzdelávania, ktoré je základom zdravej občianskej spoločnosti.

Riaditeľka: Jana Malovičová

Medzi patrónmi sú: Ján Čarnogurský
Petr Pithart
Victoria Rotschild

V Správnej rade sú: Vladimír Krivý

V grantovej komisii sú: Katarína Vajdová
Finančné zdroje k dispozícii 10,2 mil. Sk
Majetok 25 mil. Sk
Počet pracovníkov 3

Darcovia: Open Society Institute, Budapešť, 12,1 mil. Sk
Nadácia otvorenej spoločnosti, Bratislava
Nadácia na podporu občianskych aktivít
The National Endowment for Democracy, USA
US Embassy, Bratislava

Spolupracujúce inštitúcie: Artforum kníhkupectvo
Domino Fórum

Nadácia založila Fond na rozvoj demokracie na šírenie demokratických myšlienok v krajinách kde sú dnes tieto hodnoty ohrozované.
Stav Fondu – 83.000,- Sk
Podporuje knihy vydávané vydavateľstvami ARCHA, KALLIGRAM, Inštitút judaistiky UK, Sofa, Chrons a ďalšími.
Podporuje vzdelávacie aktivity v humanitných smeroch.
Udelila granty: Inštitút pre verejné otázky, Bratislava 1.000.000,- Sk
Vzdelávací nadace Jana Husa, Brno 700.000,- Sk

Program rozvoja občianskej spoločnosti dostal 5,1 mil. Sk
Program rozvoja vzdelávania dostal 1,8 mil. Sk
________________________________________________

OBČIANSKA KONZERVATÍVNA STRANA, OKS
Žabotova 2
81104 Bratislava
tel.: 02/5244 4179

Predseda strany: Peter Tatár
Podpredsedovia: Ondrej Dostál
Peter Martinovič
Juraj Lang
Peter Osuský

Predsedníctvo OKS má 11 členov, vrátane: František Šebej, René Bílik

Ústredný tajomník je Ľubomír Mikuška

Predseda programovej rady je Peter Zajac

OKS má predstaviteľov v každom krajskom meste.

Strana bola zaregistrovaná na MV SR dňa 7.12.2001.
________________________________________________

DOMINO PRESS spoločnosť s r.o.
Panská 13
81101 Bratislava
tel.: 02/5930 4088

DOMINO PRESS spol. s r.o. vydavateľstvo

Riaditeľka vydavateľstva : Silvia Prepirová
Základné imanie 3,000.000,-Sk

Spoločníci: Silvia Prepirová, vklad 2,850.000,-Sk
Štefan Hríb, vklad 150.000,-Sk

Konatelia spoločnosti: Silvia Prepirová
Roman Kičko

Spoločnosť vydáva týždenník Domino fórum.
________________________________________________

DOMINO FÓRUM
Týždenník pre politiku, ekonomiku, civilizáciu a kultúru
Panská 13
81101 Bratislava
tel.: 02/5930 4086


Šéfredaktor: Róbert Kotian

Spolupracovníci: Štefan Hríb, František Šebej, Ján Štrasser, Eva Čobejová, Vladislav Galis, Marína Galisová, Martin Hanus, Marek Vagovič, Róbert Žitňanský,
Martin Lengyel, Michal Havran, Ján Füle, Miloš Žiak, Ivan Štulajter, Ingrid Brocková, Peter Schutz

Týždenník Domino fórum vydáva vydavateľstvo Domino Press spol. s r.o.
________________________________________________


KONZERVATÍVNY INŠTITÚT, KI
Kozia 28
81103 Bratislava
tel.: 02/5463 0061

Zmyslom existencie KI je šírenie a obhajoba konzervatívnych hodnôt v slovenskej spoločnosti.

Prezident: Peter Zajac
Riaditeľ: Ondrej Dostál

S KI spolupracujú na rôznych úrovniach:
Peter Tatár, Oleg Pastier, František Šebej, Vladimír Palko, Ján Čarnogurský, Lászlo
Gyurovszky, Pavol Hrušovský, Štefan Hríb, František Mikloško, Fedor Gál, Ernest
Valko, Dušan Sloboda, Radovan Kazda

KI je podporovaný z prostriedkov Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe.

Spolu s nadáciou Milana Šimičku udeľuje literárnu cenu Dominika Tatarku.

Donormi sú:
Americká ambasáda
Trust pre občiansku spoločnosť v strednej a východnej Európe
Nadácia Ekopolis
Nadácia otvorenej spoločnosti
Nadácia na podporu občianskych aktivít
Ministerstvo zahraničných vecí SR

Partnermi a podporovateľmi KI sú:
Inštitút pre slobodnú spoločnosť
Združenie za sociálnu reformu
Nadácia Konráda Adenauera
Nadácia Hanns Seidel
Stála konferencia občianského inštitútu
Kresťanskodemokratické hnutie
Občiansko-demokratická mládež
Inštitút pre verejné otázky
________________________________________________

VYDAVATEĽSTVO W PRESS, a.s.
Dr. V. Clementisa
82102 Bratislava
tel.: 02/5263 2764


Predseda predstavenstva: Peter Petruňa
Podpredseda : Štefan Hríb
Člen : Juraj Kušnierik

Základné imanie: 12,000.000,- Sk
300 akcií po 40.000,-Sk

Dozorná rada: Fedor Gál
Vladimír Čečetka
Juraj Rehák

Spoločnosť bola založená 26.10.2004
Vydavateľstvo vydáva týždenník . týždeň.
________________________________________________


TÝŽDENNÍK . týždeň
Pribinova 24
81524 Bratislava
tel.: 02/5710 8211


Šéfredaktor: Štefan Hríb

Zástupcovia šéfredaktora: Róbert Žitňanský, Juraj Kušnierik

Editor: Daniel Bútora

Redakcia: Eva Čobejová, Vladislav Gális, Marína Gálisová, Martin Hanus, Martin Mojžiš, František Šebej, Marek Vagovič

Spolupracovníci: Oľga Gyarfášová, Peter Zajac, František Mikloško, Dušan Sloboda, Radovan Kazda, Milan Lasica, Peter Schutz, Ondrej Dostál, Martin Lengyel, Peter Zajac, Zuzana Mistríková

Reklamní partneri: Denník SME
Slovenská televízia
TA 3
Televízia JOJ
Rádio express
US Steel
ČSOB

Týždenník je vydávaný vydavateľstvom W PRESS, a.s.
________________________________________________

ARTFÓRUM spol. s r.o. kníhkupectvo
Kozia 20
81103 Bratislava
tel.: 02/5441 1898

Spoločnosť bola založená 5.2.1997
Pôvodne vznikla ako “dobrovoľná, kultúrna organizácia” v roku 1990.

Spoločník a konateľ: Vladimír Michal

Základné imanie: 200.000,- Sk

Partneri: denník SME
http://www.anarchy.sk
ZION kultúrny magazín
DELET židovské noviny
________________________________________________

KALLIGRAM spol. s r.o., maďarské vydavateľstvo
Staromestská 6/d
81000 Bratislava
tel.: 02/5441 5028

Spoločnosť bola založená 29.4.1991.

Spoločníci: László Szigeti, vklad 170 000,-
Bálint Szigeti, vklad 30 000,-

Konatelia: László Szigeti
Ľudovít Kossár

Základné imanie: 200.000,- Sk

Medzi zakladateľov patrí aj Lajoš Gendel.

Riaditeľ vydavateľstva: László Szigeti
Zástupca riaditeľa: Ľudovít Kossár
Vydavateľstvo dostalo od Ministerstva kultúry SR viac ako 2,2 mil. Sk na podporu vydávania kníh pre maďarskú národnostnú menšinu.
________________________________________________

FOCUS s.r.o.
Grösslingova 37
81109 Bratislava
tel.: 02/5293 1366

Centrum pre sociálna a marketingovú analýzu, prieskum trhu a verejnej mienky.

Spoločnosť bola založená 18.11.1991.

Základné imanie: 240.000,- Sk

Spoločníci: Ivan Dianiška, Oľga Gyarfášová, Michal Bláha, Vladimír Čečetka, Ján Králik, Mária Timoracká, Martin Slosiarik
Konatelia: Ivan Dianiška, Vladimír Čečetka

Spolupracovníci: Martin Bútora, Zora Bútorová, Mário Dobrovodský, Pavol Frič, Miroslav Kúska, Tatiana Rosová, Marián Timoracký

Agentúra má 11 zamestnancov.

________________________________________________

Literárna a kultúrna agentúra, L.C.A.
Ludanská cesta 27 Staromestská 6/D
93405 Levice 81103 Bratislava , tel. 02/5441 5366

Agentúra L.C.A. bola založená v roku 1991. Spoločnosť sídli v Leviciach. Bratislavskú pobočku má zriadenä v priestoroch nadácie Charta 77, s ktorou úzko spolupracuje.

Riaditeľom agentúry je Koloman Kertesz Bagala.

Hlavní sponzori a mediálni partneri vydavateľstva:

•  Nadácia CEEBP Amsterdam, Holandsko, v roku 2001 finančne prispela agentúre na nákup výpočtovej techniky
•  Nadácia otvorenej spoločnosti podporuje L.C.A. od roku 1996
•  Mediálnymi partnermi vydavateľstvo sú denník SME, týždenník Domino – fórum a rádio TWIST
•  Firemnými partnermi sú Gratex International a EuroTel
________________________________________________

Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť
Slovak Governance Institute, SGI
Bajkalská 25
82718 Bratislava 212 , 02/5823 3447

Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť je nestranícka organizácia, ktorá sa neviaže na žiadnu ideológiu ani politickú stranu. Výkonný riaditeľ: Andrej Salner
Inštitút má 7 pracovníkov
Inštitút je riadený Správnou radou: Miroslav Beblavý, Eugen Jurzyca, Peter Mederly, Katarína Stareňová, László Szigeti, Martin Šimečka, Vladimír Tvarožka, Zuzana Wienk, Daniela Zemanovičová

Aktivity SGI financujú:

Nadácia otvorenej spoločnosti, OSF, Bratislava
Britské veľvyslanectvo, Bratislava
Svetová banka, Bratislava
INEKO – Inštitút pre ekonomické a sociálne reformy, Bratislava
Veľvyslanectvo Spojených štátov, Bratislava

Partnerské organizácie:
Transparency International
Nadácia Milana Šimečku
Gutrum pre hospodársky rozvoj, CPHR

Medzi spolupracovníkmi Inštitútu sú: Ferdinand Devínsky, Oľga Gyarfašová, Emília Sičaková, Róobert Žitňanský
________________________________________________

Stála konferencia občianskeho inštitútu, SKOI
Sládkovičova 4
81106 Bratislava , 02/5249 2947

SKOI podopruje a buduje otvorenú, slobodnú a zodpovednú občiansku spoločnosť formou stretnutí so študentmi stredných a vysokých škôl. Má v úcte mravné ideály a dodržiavanie princípov právneho štátu.
Predseda: Juraj Hrabko
Podpredseda: Peter Tatár
Predsedníctvo: Rudolf Zajac, František Šebej, Jaroslav Pilát, Mária Žemlová, Zuzana Dzivjaková Riaditeľka kancelárie: Oľga Kubalová
SKOI má 2 pracovníkov.

Medzi zakladateľmi SKOI sú:

Vladimír Čečetka, Jozef Dančo, Martin Demeš, Pavol Hoffman, Jozef H ü bel, Jozef Kučerák, Ivan Mikloš, Lászlo Nagy, Vladimír Ondruš, Martin Porubjak, Ladislav Snopko, František Šebej, Milan Šútovec, Peter Tatár, Ernest Valko, Anton Vavro, Oskar Világi, Helena Woleková, Peter Zajac

Spolupracovníci:

Peter Schutz, František Mikloško, Martin Hanus, Ivo Samson, Štefan Hríb, Juraj Kušnierik, Róbert Žitňanský, Peter Osuský, Jozef Jablonický, Juraj Alner, Ivan Šimko, Ján Hrubala, Daniel Pastirčák, Marek Vagovic, Daniel Lipšic, Ľudovít Kaník, Ján Štrasser, Tomáš Zálešák

Donori SKOI:

Finančnú podporu poskytli:
•  Nadácia Konráda Adenauera
•  Európska únia
•  National Endowment for Democracy, NED
•  The German Marshall Fund, GMF
•  US Agency for International Development, USAID
•  Open Society Foundation, OSF
•  US Investigations Services, USIS
•  Freedom House
•  Nadácia na podporu občianskych aktivít

Partnerské organizácie:

•  Nadácia Milana Šimečku
•  Inštitút pre verejné otázky, IVO
•  Nadácia na podporu občianskych aktivít
•  Centrum pre ekonomické a sociálne analýzy, MESA 10
•  Centrum pre hospodársky rozvoj
•  Transparency International Slovakia
•  Nadácia otvorenej spoločnosti, OSF
•  Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, SFPA
•  Nadácia Ekopolis

zdroj : http://www.prop.sk

Krčmeryho nebodaj vyhlásia za svätého z Afriky

https://www.hlavnespravy.sk/posledna-rozlucka-so-zosnulym-prof-vladimirom-krcmerym-sledujte-online/3001582

V utorok zomrel profesor, lekár a odborník na tropickú medicínu a infektológiu Vladimír Krčméry. Mal 62 rokov a ako príčina smrti je udávaný “obojstranný zápal pľúc”.
Krčméry bol veľký organizátor na poli zdravotnom, sociálnom a náboženskom – zriaďoval inštitúcie a orientoval sa na nerozvinutý biedny tretí svet, pričom svoje aktivity výrazne chránil aj náboženstvom. Toľko v skratke jeho určite pozoruhodné celoživotné dielo, o negatívach pomlčíme.
Ale v prvom rade sa Krčméry zjavil ako hlavný odborník na pandémie v roku 2020 v komisii pre boj proti Covidu-19. Neskôr sa zjavili aj iní doktori, ale Krčméry bol hlavne prvý rok “ten” odborník, ktorý všetko vedel a vo všetkom radil.
Neskôr, so zhoršovaním sa situácie, síce vycúval a zrazu začal pripomínať, že je vlastne (len) špecialista na tropické infekcie, ale s príchodom vakcíny Pfeizer sa vrátil na obrazovky a bol opäť hlavnou tvárou záchrany cez plošné očkovanie celej (!) populácie.
Za druhé bol Krčméry nie príliš starý, 62 rokov dnes naozaj nie je vek na smrť a ako píšu aj v nekrológoch politici, bol plný energie a vitality. Mal síce výrazne nadváhu, takže infarkt by povedzme nebol až takým prekvapením, ale to nebola príčina jeho smrti.
A tu je ďalší faktor, ktorý na jeho úmrtí určite zaujme masy ľudí – zomrel na zápal pľúc. To nie je choroba, na ktorú by sa v zemi s antibiotikami zomieralo. Profesor určite nespadol do ľadovej rieky. Krčméry mal určite prvotriednu starostlivosť, bol to niekto a to vo svete medicíny, takže sa mu venovalo to najlepšie, to je prirodzené. Je ale o to hrozivejšie, že aj jeho mohol stretnúť takýto osud. To sa človek zamyslí a si uvedomí, čo tie tisíce a tisíce hlavne chlapov, čo zomreli osamelo v nemocnici na zápal pľúc počas pandémie? Bola im poskytnutá aspoň z časti rovnaká starostlivosť? V každom prípade Krčméry zomrel podozrivo podobne.
A tak ďalšia otázka je – zápal pľúc zrejme nevznikol samostatne, ale bol výsledkom vírovej infekcie. Bol to covid? Bol to iný vírus? Máme tu stále zabíjajúce víry? Nepomohlo to slávne očkovanie? Ak nepomohlo ani samotnej tvári očkovania, ako pomohlo bežným ľuďom? Alebo je naozaj pravda, že očkovania im naopak práve priťažilo, či je dokonca hlavný dôvod ich smrti?
Ďalšia otázka je, že Krčméry bol pred mesiacom tak plne vo forme, že sa osobne a kontaktne angažoval v utečeneckom tábore v Kútoch. Dostal tam exotický vírus od chlapov z Afriky? Hrozí nám všetkým nejaký vírus dovlečený z Afriky či Blízkeho východu?

To sú hlavné otázky, ktoré určite teraz preniknú do všetkých nezávislých médii. A keby sme čokoľvek robili, ľudia si na ne odpovedia po svojom. Zvlášť preto, lebo masmédia sa už teraz snažia zahmlievať (spomenú zápal pľúc, ale nespomenie sa viróza).

Pre proti-covidovskú kampaň a očkovaciu kampaň na Slovensku asi ani nemôže byť horšia správa, ako takáto smrť práve Krčméryho.
Výraznejšia tvár za priam povinné očkovanie, ako on, bola už len samotná prezidentka (ale to píšem naozaj bez akejkoľvek čiernej irónie či náznaku, že jej to nejak želám, či bez nejakej predpovede, že by sa tak malo stať – na rozdiel od rôznej plochej alternatívy ja som tieto veci vždy bral vážne a seriózne a nebezpečenstvo vakcinácie vidím štatisticky, pravdepodobnostne, nie totálne – pričom je ale táto pravdepodobnosť aj tak privysoká ).

https://nadhlad.com/content/zomrel-profesor-krcmery-tvar-proticovidovskych-opatreni-mal-62-rokov-obojstranny-zapal-pluc

Petr Steněk: Lidstvo opakuje stále stejné chyby

“Bohužel 50 let pracuji ve vědě mé největší životní zklamání je v tom, že věda ve většině případů již nehledá poznání, odpovědnost spojenou s poznáním, nehledá komplexní obraz světa, ale zajímají je granty, peníze, prostor v médiích, ocenění, apod. Kolegové se zabývají przněním vědy. Věda se stala sluhou politických elit a zdůvodněním nejrůznějších nesmyslů, které tyhle politické elity přednášejí. Hodně mi chybí propojení vědních disciplín – interdisciplinarita. V normálních podmínkách, když mluvíme o Standfordu nebo M.I.T., tak základem se stává multidemenzionalita, interdisciplinarita, propojení jednotlivých vědních disciplín,” vysvětluje profesor Peter Staněk svůj pohled na globální vývoj vědeckého prostředí.

DRUHÝ DÍL ROZHOVORU Světové organizace ztrácejí svou původní roli | Peter Staněk

TŘETÍ DÍL ROZHOVORU Jaká je zadluženo občanů v Evropě? Proč je problém příjmová polarizace společnosti? Kdy bude opět extrémní kumulace dluhu?

Vánoční rozhovor s MUDr. Soňou Pekovou

„Člověk má jednu takovou strukturu. Jmenuje se svědomí. To svědomí nemá nekonečný objem, neunese tíhu extrémních událostí. Až to svědomí bude přeplněno, ti lidé promluví. I lékaři veřejně promluví. Nevím, kdy se to stane, ale bude to mít neuvěřitelné konsekvence a bude to určitě vyžadovat velkou míru schopnosti lidí odpouštět,“ říká Soňa Peková k tématu následků doby nedávno minulé.
Tlak, pod kterým byla v posledních letech ji dle jejích slov nezlomil, nedostal se jí pod kůži. „Zjistila jsem, co všechno dokáže člověk vydržet a vyvzdorovat… A využila jsem tu dobu i jinak. Dostala jsem se k novým sférám zkoumání, k věcem, o kterých jsem předtím ani nevěděla, že existují,“ komentuje vědkyně, jejímž dlouholetým koníčkem je kvantová fyzika a která právě dokončuje překlad poslední knihy Stephena Hawkinga.
V rozhovoru se zamýšlí nad možnou holografickou podobou vesmíru i nad konkrétními morálními výzvami současné doby. „Lidé by měli začít více vnímat nemateriální rozměr člověka. Ne proto, že jsou Vánoce, ale proto, že se vědomí lidí dostává na vyšší úroveň. Jsou tady věci, které neumíme změřit, ale nemůžeme říct, že neexistují. Uvědomit si, že to není o 3D, je podle mě další krok, který musíme všichni udělat,“ vyzývá.
Rozhovor se Soňou Pekovou jsme rozdělili do dvou částí.

„Je to tlak na sebeúctu. Pokud ji nemáte nebo si ji necháte pošlapat, udělají z vás všechno, co oni budou chtít. Možná v jednu chvíli už vás předělají do takové podoby, že není cesty zpět. Člověk na sobě musí pracovat. Pochopila jsem to za toho dva a půl roku teroru, který na mě vyvinuli, aby mě smetli z povrchu zemského. Ve mně se strhly nějaké slupky cibule a viděla jsem to jádro, po kterém oni jdou. Já jim jsem ukradená, oni šli po mé duši, s cílem zlomit. Člověk se nesmí nechat zlomit,“ říká MUDr. Soňa Peková, Ph.D. s tím, že lidstvo by mohli udržet nad vodou lidé, kteří nepodléhají nátlaku jaký jsme tu zažívali během posledních dvou let. Takoví lidé podle ní nedovolí, aby se přes ně převalila vlna špinavé vody, která se valí a do které „ti nahoře“ přidávají pořád další špínu. „Uvidíme, kolik nás je,“ komentuje Peková a upozroňuje, že žádný nápad „elit“ nemůže být realizován bez zapojení obyčejných lidí. „Takzvané elity neumějí z reálného života už nic. Jen si vymyslí, co by se jim líbilo, nebo dostanou zadání od někoho, kdo stojí na tom žebříčku výš, ale nejsou schopni to realizovat. Bez nás „pěšáků“ neumějí nic. Pokud nebudete plnit úkoly, které překročily nějakou míru nehoráznosti, abyste se jim zalíbili, prohráli. A my tu hru, kterou tady hrajeme, můžeme vyhrát. Ta civilizace může zůstat,“ vysvětluje a navrhuje i možný způsob, jak se český národ může elitám vhodně bránit. „Buďte jako Švejk, který šel do Budějovic a došel dvakrát do Putimi,“ říká Soňa Peková v pokračování rozhovoru, v němž se opět dotýkáme i otázek vědecké a lékařské etiky a otázek její milované kvantové fyziky.

Kolik z nás to skutečně přežije, to je otevřená otázka!

Stihneme do 31. prosince 2022 nebo 31. prosince 2023? Tato otázka není hyperbola. Dokonce bych tvrdil, že toto je ta jediná nejdůležitější otázka přinejmenším pro celou severní polokouli.

Varuji, že Rusko se připravuje na válku v plném rozsahu minimálně od roku 2014. Putin v podstatě právě to řekl ve svém nedávném projevu před radou ruského ministerstva obrany. Pokud jste toto video neviděli, měli byste si ho opravdu prohlédnout, dá vám přímý pohled na to, jak Kreml přemýšlí a na co se připravuje, píše autor článku na webu TheSaker.

Předpokládám, že jste to video viděli a že vám nemusím dokazovat, že Rusko se připravuje na masivní válku, včetně jaderné .

Ministr zahraničí Lavrov veřejně prohlásil, že „nejmenovaní činitelé z Pentagonu ve skutečnosti vyhrožovali provedením ‚dekapitačního úderu‘ na Kreml… Mluvíme o hrozbě fyzické eliminace hlavy ruského státu, (…) takové představy vlastně někdo živí a ten by si měl velmi dobře rozmyslet možné důsledky takových plánů. “

Máme tedy nastalou situaci:

  • Pro Rusko je tato válka jasně, nepopiratelně a oficiálně existenční. Odmítnout tuto realitu by byl vrchol pošetilosti. Když nejsilnější jaderná velmoc na planetě opakovaně prohlašuje, že jde o existenciální válku, každý by to měl brát opravdu vážně a nezacházet do hlubokého popírání.
  • Pro americké neocony je to také existenční válka: Pokud vyhraje Rusko, prohraje NATO, a proto prohrají i USA. Což znamená, že za nevyhnutelnou katastrofu ponesou odpovědnost všechny ty SOB, kteří celé měsíce všem krmili nesmysly o tom, že Rusko prohrálo válku.

Tolik bude záležet na tom, zda Američané, zejména ti u moci, budou ochotni zemřít v solidaritě se „šílenci v suteréně“, nebo ne. Teď to určitě vypadá, že jsou. S EU nepočítejte, už dávno se jakékoli agendy vzdali. Mluvit s nimi prostě nemá smysl.

Což by mohlo vysvětlovat Medveděvova nedávná slova: „Bohužel, na Západě není nikdo, s kým bychom se mohli z jakéhokoli důvodu vypořádat (..), je poslední varování pro všechny národy: S anglosaským světem nelze obchodovat, protože je zloděj, podvodník, který dokáže všechno .”

Rusko může dělat mnoho věcí, ale nemůže osvobodit USA ze sevření neoconů. To je něco, co mohou udělat pouze sami Američané.

A tady se dostáváme do začarovaného kruhu:

Je velmi nepravděpodobné, že by americký politický systém mohl být účinně napaden zevnitř, velké peníze řídí všechno, včetně nejpokročilejšího propagandistického systému v historii a obyvatelstvo zůstává neinformované a má vymyté mozky. A ano, samozřejmě, velká porážka ve válce proti Rusku by otřásla tímto systémem tak silně, že by nebylo možné utajit velikost katastrofy. A právě proto neokonzervativci nemohou dopustit, aby se to stalo, protože tato porážka by spustila dominový efekt, který by rychle prozradil pravdu o 11. září a poté všechny mýty a lži, na kterých je americká společnost po desetiletí založena ( JFK?).

Existuje samozřejmě spousta Američanů, kteří tomu plně rozumí. Ale kolik z nich je ve skutečné pozici moci ovlivňovat americké rozhodování a výsledky? Skutečná otázka zní, zda je v Pentagonu nebo agenturách stále dostatek vlasteneckých sil na to, aby poslaly neocony zpět dolů do suterénu, ze kterého vylezli po falešné vlajce z 11. září, nebo ne?

Právě teď to jistě vypadá, že všechny mocenské pozice v USA zastávají Neolibové, Neoconi, RINO a další ošklivá stvoření, ale je také nepopiratelné, že lidé jako, řekněme, Tucker Carlson a Tulsi Gabbard, oslovují spoustu lidí, kteří „to chápou”. To „*musí* zahrnovat skutečné liberály a skutečné konzervativce, jejichž loajalita není ke gangu mezinárodních násilníků, ale k jejich vlastní zemi a jejich vlastním lidem.

Jsem si také docela jistý, že existuje mnoho amerických vojenských velitelů, kteří poslouchají to, co říká plukovník MacGregor .

Bude to stačit k proražení zdi lží a propagandy?

Doufám, že ano, ale nejsem moc optimistický.

Za prvé, Andrej Marťanov je naprosto na místě, když neustále odsuzuje hrubou neschopnost a ignoranci vládnoucí třídy USA. A velmi sdílím jeho frustraci. Oba vidíme, kam to všechno směřuje, a jediné, co můžeme udělat, je varovat, varovat a znovu varovat. Uvědomuji si, že je těžké uvěřit myšlence, že jadernou supervelmoc, jako jsou USA, řídí banda neschopných a ignorantských hrdlořezů, ale to je realita a pouhým popíráním to nezmizí.

Zadruhé, alespoň zatím široká veřejnost v USA (zatím) nepocítila plné důsledky kolapsu finančního a ekonomického systému kontrolovaného USA. Vlajkami mávající „morani“ tedy mohou stále doufat, že válka proti Rusku bude vypadat jako střelba krocanů „Pouštní bouře“.

To nebude.

Skutečnou otázkou je, zda jediným způsobem, jak probudit „morany“ s vymytými mozky, je jaderný výbuch nad jejich hlavami, nebo ne?

„Go USA“ je duševní stav, který byl vpravován do myslí milionů amerických Američanů po mnoho desetiletí a bude trvat buď hodně času, nebo některé skutečně dramatické události, než se tito lidé vrátí
do reality.

Za třetí, vládnoucí elity USA jdou zjevně do hlubokého popření. Všechny tyhle hloupé řeči o amerických raketách Patriot nebo F-16 měnících průběh války v infantilní a naivní. Upřímně řečeno, bylo by to všechno spíše komické, kdyby to nebylo tak nebezpečné ve svých potenciálních důsledcích. Co se stane, až bude zničena jediná baterie raket Patriot a sestřeleny F-16?

Jak brzy dojdou Západu „zázračné zbraně (Wunderwaffen)“?

Jaký by byl další krok na koncepční „stupnici eskalace“ od Patriotů a F-16?

Taktické jaderné zbraně?

Vezmeme-li v úvahu poněkud idiotskou představu, že „taktická“ atomovka se nějak zásadně liší od „strategické“ atomovky bez ohledu na to, jak a kde se používá, je extrémně nebezpečná.

Tvrdím, že skutečnost, že vládnoucí třída USA vážně uvažuje jak o „omezeném“ použití „taktických“ jaderných zbraní, tak o „dekapitačních úderech“, je velmi dobrým ukazatelem skutečnosti, že USA docházejí Wunderwaffen a že neokonzervativci jsou zoufalí.

A těm, kteří by mohli být v pokušení obvinit mě z nadsázky nebo paranoidních bludů, řeknu následující:
Tato válka není, opakuji, neníÍ o Ukrajině (nebo Polsku nebo třech pobaltských státech). V naprostém minimu jde o válku o budoucnost Evropy. V zásadě jde o válku o kompletní reorganizaci mezinárodního řádu naší planety.   Dokonce bych tvrdil, že výsledek této války bude mít větší dopad než první nebo druhá světová válka. Rusové to jasně chápou .

A stejně tak neokonzervativci, i když o tom nemluví.

Současná situace je mnohem nebezpečnější než dokonce kubánská raketová krize nebo patová situace v Berlíně. Obě strany pak alespoň otevřeně přiznaly, že situace byla skutečně nebezpečná. Tentokrát však vládnoucí elity Západu využívají své impozantní PSYOP/propagandistické schopnosti, aby zakryly skutečný rozsah toho, co se skutečně děje. Kdyby každý občan USA (a EU) pochopil, že na jeho hlavě je namalován nukleární a konvenční zaměřovací kříž, mohlo by to být jinak. Bohužel to tak zjevně není, proto neexistující mírové hnutí a kvazi konsenzus o nalití desítek miliard dolarů do ukrajinské černé díry.

Právě teď si blázni hrají s nejrůznějšími hloupými nápady, včetně vyhození Ruska z RB OSN (to se nestane, protože Rusko i Čína mají právo veta) nebo dokonce vytvoření „mírové konference“ o Ukrajině bez účasti Ruska ( v remaku věcí „přátel Sýrie“ a „přátel Venezuely“). No, hodně štěstí s tím! Případy Guaido a Cichanouská zjevně nestačí Neocony odradit a nyní opakují úplně stejný nesmysl se „Ze“.

Tak co, stihneme to do 31. prosince 2023?

Možná, ale to není v žádném případě jisté. Je zřejmé, že toto není předpoklad Kremlu, a proto skutečně nesmírné posílení všech ruských strategických odstrašovacích schopností (jak jaderných, tak konvenčních).

Dá-li Bůh, staré přísloví „ si vis pacem, para bellum “ zachrání situaci, protože Rusko je zcela jasně připraveno na jakoukoli dobu konfliktu, včetně jaderného. Čína se tam také brzy dostane, ale je pravděpodobné, že v roce 2023 dojde k nějakému konci ukrajinské války: Buď ruským vítězstvím na Ukrajině, nebo plnohodnotnou kontinentální válkou, kterou Rusko také vyhraje (i když za mnohem vyšší cenu). Takže v době, kdy budou Číňané skutečně připraveni (pravděpodobně potřebují dalších 2-5 let), bude svět úplně jinde.

Ze všech těchto důvodů tvrdím, že rok 2023 by mohl být jedním z nejdůležitějších let v historii lidstva. Kolik z nás to skutečně přežije, je otevřená otázka.
https://www.regionalninovinky.cz/zpravy/zpravy/kolik-z-nas-to-skutecne-prezije-to-je-otevrena-otazka/